„Když jste venku ve skafandru a všude kolem je vakuum, všechno je křišťálově čisté a dokonalé. Takový výhled prostě jinde nemáte,“ líčí astronaut Andrew Feustel.
Farmaceutické firmy zkoumají možnosti výroby léků proti rakovině na oběžné dráze. Důvodem je mikrogravitace, která umožňuje růst kvalitnějších krystalů.
V roce 2006 stanovili astronomové na zasedání Mezinárodní astronomické unie v Praze kategorii trpasličích planet. Byl to důsledek dlouholetých debat a pozorování Pluta.
Částicový fyzik zkoumá počátek vesmíru. Jeho zájem o vědu začal u astronomie a pozorování hvězd, proto jsme natáčeli v ostravském planetáriu.
Roj kometárních částic ze Lva, trojjediná hvězda Fomalhaut v Jižní Rybě, kompletní přehlídka planet, jasná otevřená hvězdokupa M44 v Raku a její lunární dostaveníčko.
Co to jsou exoplanety? Jak vědci poznají, co na nich je? O planetách, které obíhají kolem jiných hvězd, bude vyprávět astrofyzik Václav Pavlík.
V 90. letech minuého století začali astronomové objevovat za drahou Neptunu jedno těleso za druhým. Mnohá byla obdobně velká jako tehdejší devátá planeta Pluto.
Japonsko v úterý úspěšně vypustilo svou raketu H3 mířící k měsícům Marsu. Zahájilo tím ambiciózní pětiletou misi, píše japonský server Japan Times.
Co by se stalo, kdyby Zemi zasáhla extrémní sluneční bouře? Popularizátor kosmonautiky Dušan Majer vysvětluje možná rizika i to, jak nenaletět falešným zprávám o vesmíru.
Letos je tomu dvacet let, co bylo Pluto přeřazeno ze seznamu planet do nově vytvořené kategorie trpasličích planet. Došlo k tomu na shromáždění astronomické unie v Praze.
Tři sondy v trojúhelníkové formaci o straně dva a půl milionu kilometrů po sobě při lovu gravitačních vln budou „střílet“ laserovými paprsky. Tak bude vypadat mise LISA.
Aleš Svoboda je dalším Čechem, který se téměř 50 let po Vladimíru Remkovi vydá do vesmíru. Jak vypadá výcvik v NASA, jak prožívá stav beztíže a co dnešní astronauti jedí?
Skryto pod vodní hladinou (4:40) – Příběhy se šestkou: Zrod moderní anestézie (18:47) – Knihovnička: Hmyzí tváře (23:37) – Homérova Odysseia, 4. část: Čas změn (28:10)
Před 75 lety, 17. září 1951, zemřel astronom a geodet František Nušl, rodák z Jindřichova Hradce. Byl univerzitním profesorem a také vynálezcem přístrojů pro astronomii.
Říjen už je jednoznačně podzimním měsícem. Dny se postupně krátí a jakýmsi úředním stvrzením podzimu je konec středoevropského letního času.
Pavel Suchan se jako kluk přihlásil do kurzu astronomie. Pokračoval na petřínské hvězdárně, kde začal provádět návštěvníky. Nakonec se z něj stal mluvčí české astronomie.
Zřejmě nejzajímavější událostí října bude maximum meteorického roje Orionid 21. října před půlnocí. Za hodinu bychom mohli napočítat kolem dvaceti velmi rychlých meteorů.
Naši sluneční soustavu tvoří čtyři planety zemského typu, Merkur, Venuše, Země a Mars, a pak za pásem asteroidů čtyři planety, kterým se říká plynní obři.
