Záchrana vymírajících a návrat vyhynulých tvorů, 1. část: Pratuři a divocí koně (4:33) – Procházka lednovou oblohou (17:27) – Chobotnice aneb Příběhy osmi ramen (22:45)
Na Hromnice o hodinu více. Známá pranostika se vztahuje k církevnímu svátku 2. února. Když nahlédneme do astronomické ročenky, zjistíme, že skutečnosti vcelku odpovídá.
„Psí hvězda“ Sirius, Velká mlhovina jako klenot pod pásem souhvězdí Orionu, Venuše jako večernice a velké finále na večerní obloze, se šesti planetami na oblouku ekliptiky.
Zatímco sci-fi sází na efekty, skutečný vesmír funguje jinak. Co by se ve vesmíru nikdy nemohlo stát? A proč máme na rozdíl od dinosaurů štěstí na úplná zatmění Slunce?
Ve Vltavínu se vypravíme za jihočeskými planetkami, přesněji řečeno, za planetkami objevenými díky jihočeským astronomům.
Nehoda na kosmodromu Bajkonur, ruské základně v Kazachstánu pro starty raket, komplikuje vesmírné mise. Byla tam poškozena jediná rampa pro starty raket s lidskou posádkou.
Největší Saturnův měsíc Titan, větší než planeta Merkur, je jedním z nejpodivnějších světů v celé Sluneční soustavě. Nejnovější objevy a vědecké modely to jen potvrzují.
Teď zvedneme oči ke hvězdám a popovídáme si o tom, jaké nebeské divadlo se odehraje na noční obloze v roce 2026. Minulý rok byl poměrně zajímavý.
Zajímavé astronomické úkazy přinese rok 2026. Asi nejvýznamnější bude podle jihočeské astronomky Jany Tiché zatmění Slunce, které nastane 12. srpna.
Včely nejsou jen bzučícím rojem, který pro nás produkuje med. Podle německého biologa Larse Chittky je ve skutečnosti každá trochu jiná. Co včela nebo čmelák, to osobnost.
Na večer 12. srpna si nic neplánujte a vydejte se někam na kopec. Nad Českem totiž bude viditelné 90% zatmění Slunce a vytrvalé pozorovatele pak odmění Perseidy.
Rok 2026 přinese klíčové kosmické mise, které ukážou, zda je současný vzestup kosmonautiky jen krátkodobou vlnou, nebo začátkem nové éry.
Mým hostenm je Jiří Dušek, kdysi aktivní pozorovatel noční oblohy, dnes spíš manažer. Velí stroji na zázraky a je komandérem Kontaktního centra pro mimozemské civilizace.
Začínající rok je rokem 2026 gregoriánské éry. Bude rokem nepřestupným o 365 dnech. I podle antického juliánského kalendáře nastává rok 2026, ale až o 14 dní později.
Satelity se staly oblíbeným cílem rušení a špionáže. Litevská společnost Astrolight proto v Grónsku staví pozemní stanici, která bude stahovat objemná data ze satelitů.
Jsme ve vesmíru sami? Jak bude vypadat konec světa? Dokážeme obydlet cizí planety? Co znamená nekonečno? A hlavně: co je možné a co nikoli?
Lednová noční přehlídka: zářivý kotouček Jupitera s jeho měsíci, meteorický roj Kvadrantid, Orionův pás a první z letošních komet, 24P/Schaumasse.
První člověk na Měsíci, 1. část (4:22) – Mýty, omyly a novinky astronomie: 6600 exoplanet (17:57) – První člověk na Měsíci, 2. část (22:57) - repríza pořadu
