Kdyby nebylo Slunce, nebylo by života na Zemi. Výzkumu hvězdy ve středu Sluneční soustavy se dlouhodobě věnuje i katedra fyziky Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity.
Je to zcela běžná hvězda, přesto je pro nás nejdůležitější – bez ní by na Zemi neexistoval život. Řeč je o Slunci. Nejlépe ho jde pozorovat z pražské Štefánikovy hvězdárny.
První astronautem samostatné České republiky by měl být Aleš Svoboda. Jeho let k Mezinárodní vesmírné stanici na palubě moderní lodi Crew Dragon je naplánován na rok 2027.
Jak vznikl náš Měsíc? To je otázka, která je v astronomii stále živá. Díky neutuchajícímu zájmu badatelů se dozvídáme i další, často překvapivé detaily z lunární historie.
Před osmdesáti lety, v červenci 1946, byly veřejnosti poprvé představeny bikiny. Dvoudílné dámské plavky, na jejichž výrobu není třeba mnoho látky a které odhalují pupík
První česká studentská družice KOSTKA je na oběžné dráze. Sestavil ji tým YSpace z Vysokého učení technického v Brně a její mise ve vesmíru má trvat dva roky.
Červenec přináší stále ještě dlouhé letní dny a krátké noci, které jsou navíc v první půlce měsíce velmi světlé, protože slunce nezapadá hluboko pod obzor.
O tom, jak Vesmírný dalekohled Jamese Webba odkryl tajemství vesmíru a co všechno tomu předcházelo vypráví americký vědecký novinář a publicista Richard Panek.
O sklonu zemské osy, letním trojúhelníku hvězd, mlhovině, které se říká Severní Amerika, Venuši jako Večernici, skrytém Jupiteru a prvních padajících Perseidách.
Vedoucí hvězdárny Ždánice Karel Trutnovský v rozhovoru prozradí, kdy lze sledovat zatmění Slunce i Měsíce a další jevy, které můžeme pozorovat na letní obloze.
Americká kosmická agentura NASA oznámila složení posádky mise Artemis III. Ta má na oběžné dráze Země otestovat přistávací moduly a nové skafandry pro lunární povrch.
Dostat se do vesmíru neznamená jen zvládnout náročný výcvik nebo fyzickou zátěž. Stejně důležité je, co se děje v hlavě člověka, který má strávit měsíce v izolaci.
Když jako pětiletý sledoval zatmění Slunce, nejspíš netušil, že se jednou stane průvodcem po noční obloze. Dnes Michal Štipl pořádá přednášky, vyráží s lidmi do přírody...
„Je to jediný plyšák, který byl ve vesmíru,“ říká astronom Pavel Suchan o hračce, která vypadá nenápadně a přitom má za sebou cestu, o jaké se většině hraček ani nesní.
Planetka číslo 4567 objevená na jihočeské observatoři Kleť byla roku 1993 nazvaná Bečvář. Jméno dostala po astronomovi, fotografovi a klimatologovi Antonínu Bečvářovi.
Ve vesmíru téměř všechno rotuje. Z jakého důvodu se však naše Země, ostatní planety i samotné Slunce otáčejí? Může za to gravitační hroucení.
Mars zůstává stále pro pěstování plodin nepřátelským prostředím. Nový výzkum, ale ukazuje, že biologický odpad astronautů by mohl být prvním krokem k jeho proměně.
Kosmická loď se řídí autonomně, manuální režim se používá v případě nestandardních situací, vypráví astronaut Aleš Svoboda. Jak se připravuje na misi na ISS?
