Nepovedený vánoční dáreček. Tak astronomka Jana Tichá označuje asteroid 2024 YR4, který byl objeven koncem prosince. Není vyloučeno, že se v budoucnu střetne se Zemí.
Mezi galaxiemi ve vesmíru fouká vítr. Poprvé ho podrobně popsal mezinárodní vědecký tým, mezi nimi i astrofyzikové z brněnské Masarykovy univerzity.
Na Hromnice o hodinu více. Známá pranostika říká, o kolik se od zimního slunovratu prodloužil světlý den. „A bude to stále lepší,“ komentuje astronomka Jana Tichá.
Vzorky z planetky Bennu, které přinesla sonda OSIRIS-Rex, obsahují směs organických molekul, včetně řady aminokyselin, které jsou základními stavebními kameny života.
V roce 2025 se bude opět zvyšovat sluneční činnost, což by podle jihočeské astronomky Jany Tiché mělo přinést příležitost pozorovat i z našeho území polární záři.
Tři vášniví sběratelé fascinovaní vesmírem, Zdeněk Schneider, Milan Zvára a Radek Šrejbr, představují hlavní předmět svého zájmu – „kameny z vesmíru“, meteority.
Za bezmála osm let by mohl nově objevený asteroid trefit Zemi. Skoro určitě se to ale nestane. Přesto byla raději aktivována planetární obrana.
Několik zajímavých nebeských úkazů přinese rok 2025. Nastane zatmění Slunce a dvě zatmění Měsíce. Zatmění Slunce bude částečné, a to v sobotu 29. března před polednem.
Kometa ATLAS na útěku, dvě pěkné měsíční konjunkce, zářící hvězdokupa Plejády mezi Perseem a Býkem a noční tance planet.
Český astronom Luboš Kohoutek je nejvíce známý jako objevitel komety, které se říká Kohoutkova. Šlo o první kometu pozorovanou člověkem z kosmického prostoru.
Po téměř čtvrtstoletí objevil další Čech kometu. Nadlouho posledním úspěchem byla kometa objevená jihočeským astronomem Milošem Tichým z observatoře na Kleti v říjnu 2000.
Mezi objeviteli komet najdeme i řadu českých astronomů. O štědrovečerní noci 2024 k nim přibyl Liberečan Martin Mašek, pracovník Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR.
V pouhých sedmnácti letech vyslal na oběžnou dráhu svou první družici LASARsat, aby z ní pomohla odklízet vesmírné smetí. Porouchané družice tam hodlá restartovat.
Teď zamíříme ke hvězdám, protože i v tomto roce se bude na noční obloze odehrávat parádní divadlo. To ostatně začalo hned na Nový rok i slabou polární září.
O tom, co bude nebo nebude ve vesmíru, dnes rozhoduje několik světově proslulých miliardářů. A od toho se odvíjí i možnosti letů do vesmíru.
Za její základy vděčíme Vladimíru Mlejnkovi (1920–1999), původně účetnímu v místní továrně na kuchyňské, obchodní nebo průmyslové váhy.
S novým rokem se pomalu prodlužují dny, slunečního světla bude stále přibývat až do letního slunovratu v červnu. Čtvrtého ledna se Země ocitla nejblíže Slunci za celý rok.
„Moc nevěřte fotografiím barevné polární záře, protože realita je většinou mnohem nudnější, než jak to na fotkách vypadá,“ směje se Dušek z Hvězdárny a planetária Brno.
