Po téměř čtvrtstoletí objevil další Čech kometu. Nadlouho posledním úspěchem byla kometa objevená jihočeským astronomem Milošem Tichým z observatoře na Kleti v říjnu 2000.
Mezi objeviteli komet najdeme i řadu českých astronomů. O štědrovečerní noci 2024 k nim přibyl Liberečan Martin Mašek, pracovník Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR.
V pouhých sedmnácti letech vyslal na oběžnou dráhu svou první družici LASARsat, aby z ní pomohla odklízet vesmírné smetí. Porouchané družice tam hodlá restartovat.
Teď zamíříme ke hvězdám, protože i v tomto roce se bude na noční obloze odehrávat parádní divadlo. To ostatně začalo hned na Nový rok i slabou polární září.
O tom, co bude nebo nebude ve vesmíru, dnes rozhoduje několik světově proslulých miliardářů. A od toho se odvíjí i možnosti letů do vesmíru.
Za její základy vděčíme Vladimíru Mlejnkovi (1920–1999), původně účetnímu v místní továrně na kuchyňské, obchodní nebo průmyslové váhy.
S novým rokem se pomalu prodlužují dny, slunečního světla bude stále přibývat až do letního slunovratu v červnu. Čtvrtého ledna se Země ocitla nejblíže Slunci za celý rok.
„Moc nevěřte fotografiím barevné polární záře, protože realita je většinou mnohem nudnější, než jak to na fotkách vypadá,“ směje se Dušek z Hvězdárny a planetária Brno.
Začal rok 2025 podle gregoriánského kalendáře, který se používá v českých zemích. Podle juliánského kalendáře, jehož se drží pravoslavná církev, nový rok nastane 14. ledna.
Co zajímavého nám obloha dopřeje nejen v lednu, ale vlastně i v celém novém kalendářním roce 2025? Krásné pohledy na hvězdy i planety a mimo jiné také hned dvě zatmění.
Vánoční večer přinesl Martinu Maškovi víc překvapení, než si dokázal představit. Ve svém libereckém bytě počítačem ovládá teleskop na observatoři v Argentině.
Začne rok 2025 takzvaného nového stylu čili gregoriánského kalendáře. Bude rokem nepřestupným o 365 dnech a startuje ve středu 1. ledna v 0.00 hodin.
O dvou význačných ženách, které možná ale byly jen jednou a tou samou osobou a které, nebo která, ovlivnily nejenom astronomii své doby, mluví šéfka hvězdárny Jana Tichá.
Jeho jméno nese planetka, kterou v minulém století na observatoři Kleť objevila Zdeňka Vávrová. Americký úřad NASA vybral jeho snímky už několikrát za takzvanou Fotku dne.
Astronom Karel Anděl proslul zejména jako autor map Měsíce a jeden ze spoluzakladatelů České astronomické společnosti. Jeho nejznámějším dílem je Mappa Selenographica.
Belgičan Frank De Winne ve vesmíru strávil 198 dní 17 hodin a 34 minut. Teď vede Evropské středisko astronautů. Jak se mu spolupracuje s českým astronautem Alešem Svobodou?
„Hvězdná obloha během letošního prosince bude dosti pěkná,“ říká jihočeská astronomka Jana Tichá. Oproti většině roku bude například možné spatřit víc planet.
Jak je velká padající hvězda? Co způsobí unikátní český objev? Po čem zbyla jenom stolička? A komu pomáhají Ježíškova vnoučata? Všechno si to poslechněte ve Všudykuku.
