Dlouhé mohyly, 2. část: Domy mrtvých předků (4:42) – Mýty, omyly a novinky astronomie: Na Europě praskají ledy (22:01) – Velryby ve službách seismologů (27:31)
Letos v květnu pozorovatele oblohy v celém Česku nadchla polární záře. To je podle jihočeské astronomky Jany Tiché zvláštní a pro naše zeměpisné šířky také vzácný jev.
Geny jsou neměnné a podílejí se velkou měrou na tom, kým jsme. Dají se ale geny ošálit? Proč je důležité znát, co je v nás zakódováno? A jak ovlivňují střeva naši náladu?
Na 15. června připadá Světový den větru. Proč Česko v jeho využívání k výrobě energie za většinou Evropy zaostává? Poslechněte si nejnovější Magazín Experiment.
01:12 Země kosmickým terčem 11:48 První urychlovač částic 17:23 Svědění a bolest 25:46 Největší tunelář přírody 34:00 Písek ze Sahary 44:50 Čáp Venda odletí do Afriky
Rodilého Skota Johna Logieho Bairda už odmalička fascinovaly technické vynálezy. Napadlo ho rozložit obraz na jednotlivé body, což byl zárodek jeho vynálezu televize.
Vědci opět spekulují nad dírami na povrchu Marsu ve snaze zodpovědět několik zásadních otázek, které se týkají případného života na Rudé planetě a její historie.
V květnu jsme obdivovali polární záři nad Českou republikou. Jak vzniká tento fascinující jev? A čeká nás letos na nebi ještě nějaké podobné překvapení?
Brněnská hvězdárna je špičková instituce, která se zabývá popularizací nejrůznějších věd, především z oblasti neživé přírody. V jejím čele stojí už šestnáct let Jiří Dušek.
Třikrát k Měsíci (4:31) – Příběhy se čtyřkou: Taneční šílenství (20:56) – Kniha měsíce: Za Ztraceným světem A. C. Doyla (25:42) – Dlouhé mohyly, 1. část: Eneolit (30:07)
Astronomické léto začíná letním slunovratem. Ten letos nastane 20. června v 22.51 hodin středoevropského času. Jde o chvíli, kdy se slunce ocitá nejdál na sever od rovníku.
Magazín Experiment vysílal živě z Ostravy-Zábřehu, kde má heliport Záchranná zdravotnická služba Moravskoslezkého kraje.
I biochemici jsou normální lidé, vzkazuje předsedkyně Akademie věd, prof. Eva Zažímalová. Které objevy přivítala s pocitem, že dokážou zásadně měnit naše životy k lepšímu?
01:12 Jak se drbou velryby? 10:08 Jak šít cévy? 15:43 Zachrání genetici banány? 24:47 Loudaví šneci a slimáci 34:26 Žhavé místo na Měsíci 43:18 Čáp Venda a strach o Julinku
Novinky a aktuality ze světa vědy a techniky. Nenechte si utéct informace ze všech možných odvětví, které obohatí váš pohled na svět. Přinesou vám poznání i poučení.
Před rokem na Veletrh vědy zavítal jako běžný návštěvník, letos dorazil s vlastním projektem. Miloš Večeřa předvedl návštěvníkům takzvanou těžkou vodu.
Kameny drahé a nejdražší, jak se upravují a proč (4:39) – Procházka červnovou oblohou (20:18) – Desatero pohybů, 5. část: Letci, lezci, šplhavci a černí pasažéři (26:06)
Spoluzakladatel Československa Milan Rastislav Štefánik byl uznávaným astronomem. Pracoval pro francouzského vědce Janssena na observatoři v Meudonu.
