Jak dokázat, že se Země otáčí, aniž bychom opustili její povrch? Odpovědí je Foucaultovo kyvadlo – experiment, který v roce 1851 představil francouzský fyzik Léon Foucault.
Markéta Hujerová pronikla do světa nanovláken. Zabývá se výzkumem a vývojem nanovlákenných náplastí za účelem snížení rizika při operacích střev.
Jiří Grygar patří k význačným osobnostem české vědy. Pořad, natočený v roce 2007, uvádíme v repríze u příležitosti jeho 90. narozenin (* 17. 3. 1936).
Planetárium prošlo modernizací a od loňského června se pyšní unikátní kopulí, která je vybavená nejmodernější technologií. První svého druhu v Evropě a největší na světě.
Lidé a houby, 1. část: Kvasinky a kropidlák (4:29) – Astronomie: Přepólované Slunce (16:50) – Cesty bratra Oldřicha, se vzpomínkou na Vladimíra Liščáka, 2. část (21:57)
23. února 1756 se narodil František Josef Gerstner. Jeho příjmení znají obyvatelé Českých Budějovic díky spojení s koněspřežkou, ale byl také významným astronomem.
Laik si toho vůbec nevšimne, pro astrofyziky je to však událost. Slunce přepnulo své magnetické póly – severní a jižní se prohodily v pravidelném cyklu sluneční aktivity.
Vývojářů počítačových her je na světě mnoho, ale Jan Borecký si vybral netradiční zaměření. Během studia na pražském Matfyzu totiž vyvinul počítačovou hru pro nevidomé.
01:10 Živočich s nejširším obratlem 08:04 Nejmenší genom 23:05 Jak moc svítí hvězdy? 28:53 Vnímání sladké chuti 39:00 Falešné bobule 45:16 Neviditelné řeky v oceánu
Novinky a aktuality ze světa vědy a techniky. Nenechte si utéct informace ze všech možných odvětví, které obohatí váš pohled na svět. Přinesou vám poznání i poučení.
Vytrvalostní lov v Namibské poušti (4:25) – Příběhy se šestkou: Ferdinandova železnice (19:35) – Kniha: Bydlení na Marsu (26:15) – Cesty bratra Oldřicha, 1. část (30:23)
Měsíc březen přináší jaro, a to jak meteorologické, které začíná hned 1. března, tak astronomické. Astronomické jaro začíná okamžikem jarní rovnodennosti.
„Mozek je taková trochu oddělená jednotka, protože má vlastní imunitní systém,“ vysvětluje molekulární bioložka Lucie Janečková z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd.
Parkinsonova choroba a další podobná onemocnění vznikají dávno předtím, než si jich všimneme. Chemik Tomáš Fiala se snaží pochopit úplný začátek těchto procesů.
Některé přísady do umělých vlasů „jen“ dráždí kůži. Riziko zvyšují přísady, které se doplňují k vlasovému materiálu
01:17 Přechytračí larva včelu? 06:16 Vrtání do Etny 20:10 Jak vypadá atom? 26:20 Pijeme mikroplasty? 34:54 Hvězda, která změnila pohled na vesmír 45:35 Co řídí oceán?
Osídlí lidstvo rudou planetu? Jak by to mohlo vypadat? To se vy i vaše zvídavé děti dozvíte z knihy tří španělských fyziků a popularizátorů vědy a jejich kolegy výtvarníka.