Lidské oko je zařízeno tak, že když jsou světelné zdroje slabé, přejde víceméně do černobílého vidění. Proto vidíme hvězdy většinou jen jako třpytící se bíložluté body.
V indickém státě Tamil Nadu se uskutečnil výzkum, který má přispět k lepší informovanosti o možnostech prevence před uštknutím hady.
Nebezpečné honičky nebo pokládání pásů propichujících pneumatiky by za pár let mohlo být minulostí. Jak budou policisté možná časem zastavovat ujíždějící auto na dálku?
01:01 Sonda k Venuši 11:53 Velbloudí protilátky rostlinám 19:20 Objev radioaktivity 25:44 Můžeme dýchat kapalinu? 37:33 Pavoučí kanibalismus 43:20 Příroda nebo laboratoř?
Novinky a aktuality ze světa vědy a techniky. Nenechte si utéct informace ze všech možných odvětví, které obohatí váš pohled na svět. Přinesou vám poznání i poučení.
Lenka a Radoslav Hajgajda založili Asociaci genové terapie po narození syna Olivera, kterému byl zjištěn Angelmanův syndrom.
Zkoumání i potenciální využití antihmoty může přinést experiment, kdy vědci z CERNu pomocí laseru zamrazili atom pozitronia, v němž se nachází antičástice elektronu.
Dánským vědcům se podařil odhalit způsob, kterým velryby vytvářejí svůj známý zpěv. Pomáhá jim k tomu speciální hlasivka, kterou výzkumníci poprvé prozkoumali a popsali.
Obecně je známý jako kosmický inženýr, teď je ale také koordinátorem výroby svíček pro Ukrajinu. Jan Lukačevič na ní spolupracuje se Skauty.
Jaký byl první objevený kus a jací jsou ti ostatní? Na to se zeptáme jednoho z našich největších expertů na dinosaury, popularizátora vědy a paleontologa Vladimíra Sochy.
V čem spatřuje nositelka Národní ceny Česká hlava 2023 význam tohoto ocenění? Jaký zvuk má česká věda ve světě? A proč si váží dnešní mladé generace?
In memoriam Ingenuity (4:27) – Mýty, omyly a novinky astronomie: Běžel čas v mladém vesmíru pomaleji? (19:23) – Kosmonautika 2024, 7. část: K Jupiteru a ještě dál (25:16)
Kdyby nebylo drobné kopule, vypadala by jako obyčejná, byť trochu větší kůlna. Dodnes ji zdobí stylový suchý záchod, několik záhonků a také vzrostlých ovocných stromů.
Za kosmický prostor se podle mezinárodních úmluv považuje vše, co je výše než 100 kilometrů nad povrchem Země. Také kosmický let musí splnit určitá kritéria, aby byl uznán.
Pokroky ve fyzice a také astronomii inspirovaly mnohé spisovatele žánru science-fiction. Dilatace času, čili „změna jeho plynutí“, byla jedním z jejich častých námětů…
Tak trochu „náš“ anatomicky moderní člověk doputoval do střední Evropy přinejmenším před 47–45 tisíci lety. Potvrdily to výzkumy ze známé archeologické lokality v Durynsku.
01:06 Genetická chiméra 11:40 Nízký tlak v horách 18:45 Velikost Slunce 24:04 Doplavala prasata na Madagaskar? 32:12 Dinosauři a největší omyly 41:59 Falešné přírodní farmy