Västgötlandský špic / Švédský vallhund / Västgötaspets
Pochází z rovinaté oblasti středního a jižního Švédska, na tamních rozsáhlých pastvinách působil jako ovčácký pes. Je považován za jedno z původních švédských plemen, ačkoliv není zcela jasné, zda nemá britské kořeny a bezprostředně nenavazuje na velškorgiho. Švédové však jsou přesvědčeni, že to bylo právě opačně, tedy že västgötaspets je předkem velškorgiho. Ve 30. a 40. letech 20. století krátkonozí švédští ovčáčtí psi téměř vyhynuli, o jejich záchranu a následné uznání se zasloužil hrabě Björn von Rosen, který v oblasti Västergötland, zvláště v okolí města Vara, objevil malé, typově jednotné ovčácké pevné psy, kteří se stali základem jeho chovného programu.
Popis: Malý, silný pes s krátkýma nohama a delším hřbetem. (poměr mezi kohoutkovou výškou a délkou těla je zhruba 2 : 3). Hlava dlouhá, klínovitá, s dobře vyznačeným stopem. Čenich mírně kratší než lebka. Oči středně velké, oválné. Uši vztyčené, středně velké, špičaté. Krk dlouhý, svalnatá, stejně jako hřbet. Záď široká a mírně spáditá. Hrudník hluboký. Ocas buď dlouhý a zatočený přes hřbet, nebo přirozeně krátký. Srst střední délky, hrubá, těsně přiléhající a hustá, podsada měkká a hustá. je Na přední straně končetin je krátká, o něco delší na krku, hrudníku a zadních stranách pánevních končetin. Zbarvení šedé, šedavě hnědé, šedavě žluté nebo červenohnědé s tmavšími chlupy na hřbetě, krku a bocích. Bílá je povolena jen v podobě malých znaků: na hlavě, šíji nebo jako málo znatelný "obojek". Bílé znaky jsou povolené na hrudních a pánevních končetinách a na hrudníku.
Charakteristika: Ostražitý, energický, nebojácný, vzhledem ke své velikosti překvapivě aktivní pes s velkou chutí do práce. Přátelský, snášenlivý, společenský. Inteligentní a ochotný se učit, citlivý k přáním a náladám svého pána. Zábavný, klaunsky naladěný společník.
Zvláštní nároky: I když má krátké končetiny, je překvapivě aktivní a vyžaduje poměrně dost pohybu i vhodné zaměstnání. V ostatních ohledech zcela nenáročný.
Užití: Shánění a pasení stád na zemědělských usedlostech. Pracoval jako tzv. heeler (patař), to znamená, že dobytek ovládal štípáním do pat. I když dodnes neztratil své ovčácké a honácké vlohy, častěji je chován jako společník a pes rodinný.
Výskyt: Častěji je chován ve Švédsku a dalších skandinávských zemích, oblíbený je také ve Velké Británii. U nás se pravděpodobně vůbec nevyskytuje.
Možná záměna: S velškorgim, od něhož se liší většinou šedavým zbarvením, menšíma ušima i absencí "liščího" výrazu.
pes: 9 - 14 kg, 33 cm
fena: 9 - 14 kg, 31 cm
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
