Tosa inu / Tosa / Japonská doga

Pochází z Japonska, jméno dostalo podle kraje, kde se původně chovalo. Vzniklo křížením původních domácích špicovitých psů, používaných ke psím zápasům, s evropskými psy: mastify, buldoky, německé dogy a německé ohaři, bulteriéry a dalšími v průběhu 19. století.

Popis: Velký mohutný pes obdélníkové tělesné stavby. Široká hlava s krátkým, kvadratickým čenichem. Uši poměrně malé, tenké, dosahují k lícím. Hřbet rovný a pevný s širokým hrudníkem. Ocas vysoko nasazený, postupně se zužující, dosahující k hleznům. Srst krátká, hustá a tvrdá. Zbarvení červené, všechny odstíny žluté, meruňkové, černé, žíhané. Samostatné bílé znaky na hrudi a tlapách jsou přípustné.

Charakteristika: Spíše klidný pes důstojného chování, pokud však dojde ke střetu, velmi nebezpečný protivník. Odvážný, sebejistý, se sklonem k dominanci.

Zvláštní nároky: Vyžaduje důslednou socializaci od útlého mládí a dobrou výchovu. Problémy bývají ve vztahu k jiným psům i k domácím zvířatům. Hodí se výhradně pro zkušené kynology, v jejichž rukou se z něj může stát milý a poslušný pes.

Užití: Ke psím zápasům, které však byly nekrvavé a podobaly se zápasům sumo - cílem bylo soupeře přetlačit a povalit na zem. Dnes společenský, strážní a ochranný pes.

Výskyt: Málopočetné plemeno. U nás je odchovávána a na výstavách se s ní setkáváme vcelku pravidelně.

Možná záměna: S mastifem či bulmastifem v odpovídající barvě, většinou má méně masivní hlavu a tělo. Mastif je mohutnější, bulmastif má kratší čenichovou partii.

pes: nejméně 60 cm
fena: nejméně 55 cm

autoři: Martin Smrček, Lea Smrčková