Tibetský teriér

21. září 2010

Je odvozen od malých dlouhosrstých ovčáckých psů pocházejících z Tibetu, pomáhajících tam pást stáda. V tomto směru se jeho původ shoduje s dalšími tibetskými plemeny, lhasa apso a šicu. Pro všechny tyto původem ovčácké psy asijské vývojové větve je typický obličej zarostlý srstí na rozdíl od evropských ovčáků, kteří mají obličejovou partii hladkou). Do Evropy byl dovezen v roce 1926 a díky nadšené chovatelce A. Greighové se roku 1931 dočkal uznání jako samostatné plemeno.

Popis: Menší střední pes dlouhosrstý pes kvadratické tělesné stavby. Dlouhá srst roste i na čenichu a shora mu spadá přes oči. Hlava je středně dlouhá, s mírným stopem. Oči jsou velké, kulaté a posazené dosti daleko od sebe; tmavě hnědé. Zavěšené nevelké uši mají tvar písmene V a i ony jsou výrazně osrstěné. Tělo je osvalené, kompaktní a silné. Ocas středně dlouhý, poměrně vysoko nasazený a bohatě osrstěný, stejně jako končetiny. Pohyb je hladký a prostorný. Srst bohatá, dlouhá, s podsadou, jemná, ale není ani hedvábná, ani vlněná; je dlouhá; rovná nebo zvlněná. Barva jakákoliv kromě čokoládové a játrové, nejčastěji bílá, zlatá, krémová, šedá nebo kouřová, černá, dvoubarevní i trojbarevní jedinci.

Charakteristika: Veselý, hravý, otevřený, temperamentní pes, který téměř nikdy neztrácí dobrou náladu. Nikdy není agresivní, přesto je dobrým hlídačem, protože je odvážný, k cizím bývá nedůvěřivý. Pes, s nímž je snadné vyjít a který se rád učí.

Zvláštní nároky: Srst je nutno pravidelně denně nebo několikrát týdně kartáčovat a česat, po návratu z deštivé nebo blátivé procházky je nutno psa osprchovat. Péče o výstavní psy je náročnější. Jinak je překvapivě otužilý a nenáročný.

Užití: Milý rodinný pes, zvláště vhodný pro příznivce turistiky včetně horské. Nadšeně se bude účastnit jakýchkoliv venkovních aktivit.

Výskyt: Nikdy se nestal módním psem, širší veřejnosti je téměř neznámý. U nás má nevelký, ale stabilní kruh příznivců, na výstavách se s ním setkáváme pravidelně.

Možná záměna: S šicu a lhasa apso, kteří jsou však výrazně menší a nižší. S polským ovčákem nížinným, který je však cca o 10 cm vyšší, má obdélníkové tělo a hrubší srst.

pes: cca 8 - 16 kg, 35,6 - 40,6 cm
fena: cca 8 - 16 kg, o něco menší

autoři: Martin Smrček , Lea Smrčková