Synagogy byly v 19. století symbolem židovské emancipace

31. březen 2013
Synagoga v Českých Budějovicích, pohlednice kol. 1905, ŽMP

Malebnou, málo známou a bohužel často už neexistující tvář našich měst i obcí představuje nová výstava Židovského muzea v Praze, která má název „Symboly emancipace. Synagogy 19. století v českých zemích“. Díky ní se dozvíme, že v období mezi rokem 1800 a 1918 bylo na našem území vybudováno přes tři sta synagog, z nichž se do dnešních dnů dochovala jen čtvrtina.

Devatenácté století přineslo zásadní změny v postavení židovského obyvatelstva v českých zemích. Už josefínské reformy z let 1781-82 zmírnily omezení pro stavbu synagog, rozhodující obrat však znamenala až revoluce v letech 1848-49. Byl zrušen nucený pobyt Židů v ghettech a zákon stanovující maximální počet židovských rodin na určitém území.

Ústavou z roku 1867 byla nakonec vyhlášena plná občanská a politická rovnoprávnost Židů v celém Rakousku-Uhersku. Židovské komunity začaly rozkvétat, což se projevilo i budováním nových synagog. Kolik jich bylo postaveno, uvádí doktor Arno Pařík, kurátor výstavy „Symboly emancipace. Synagogy 19. století v českých zemích“:

Slavnost zasvěcení Nové synagogy v Kroměříži 3. července 1910, fotografie z pozůstalosti F. Färbera

„Dohromady, když jsem to spočítal, tak mi vyšlo 340 staveb a z nich dochovalo, ale to je těžké stanovit, asi 80. Někdo říká, že více, ale to záleží na tom, co počítáte. Když je stavba, která je kompletně přestavěna a není tam naděje na nějakou památkovou rehabilitaci, tak to, myslím, nemá cenu.“

Největší a nejvýstavnější synagogy byly budovány v 80. a 90. letech 19. století a na počátku století dvacátého. Samozřejmě bylo potřeba vyřešit i financování těchto staveb a jak říká Arno Pařík, zprávy, které se o tom dochovaly v archivech, jsou mnohdy velmi dojemné.

Projekt Jakoba Gartnera na synagogu v Olomouci, 1895

„Je zajímavé, že skutečně ta solidarita tady existovala, tzn. že když se konečně přikročilo k té stavbě, tak se rozeslaly dopisy na všechny zámožné velké židovské obce a zámožným jednotlivcům, a skutečně někdy zásadní příspěvek zaplatil třeba jeden člověk – i u těchto větších staveb. Třeba plzeňská synagoga vyšla na 800 tisíc zlatých, tedy skoro na milion, to je nepředstavitelná, velmi značná suma.“

Výstava „Symboly emancipace. Synagogy 19. století v českých zemích“ navazuje na předchozí výstavu o barokních synagogách a je koncipována jako putovní.

„Na panelech je podrobněji dokumentováno 24 staveb, z nichž 14 ještě stojí. Tady jsme samozřejmě vybírali ty, které existují a které nám něco víc můžou říci anebo které je možné navštívit. A potom v projekci je dalších 60 staveb a v katalogu, který bude až na začátku května, by jich mělo být asi kolem stovky.“

Zhruba tři čtvrtiny synagog, vybudovaných v letech 1800 až 1918, byly zničeny. Některé byly poškozeny v závěrečných bojích druhé světové války nebo zbořeny za komunismu. Ale zdaleka nejhorší bylo období holocaustu.

Požár synagogy v Opavě 10. listopadu 1938

„Už po Mnichovu za tzv. Křišťálové noci téměř všechny synagogy, 35 synagog v Sudetech, byly vypáleny a zničeny. Po okupaci 15. března 1939 byly vypáleny a zbořeny další synagogy, zejména ve velkých městech, kde stály na nápadných místech. Takže jeden z důvodů, proč děláme tuto výstavu, je připomenout toto bohatství, tento památkový soubor, který najednou z velké části zmizel, a nezůstala po něm skoro žádná stopa.“

Výstavu „Symboly emancipace. Synagogy 19. století v českých zemích“ můžete v pražské galerii Roberta Guttmanna v ulici U Staré školy 3 navštívit do 4. srpna.

Spustit audio