Švýcarský nízkonohý honič
V zásadě shodný se švýcarským honičem. Teprve na přelomu 20. století, kdy byl ve Švýcarsku zaveden systém lovu v jednotlivých revírech, pro který byli klasičtí honiči příliš velcí, došlo k vytvoření krátkonohé, a tudíž pomalejší variety. Specializovaný klub byl pro ně založen roku 1905.
Popis: Podobný typ honiče jako švýcarský honič, od něhož se odlišuje menší velikostí a výrazně obdélníkovým tělesným rámcem. Středně dlouhý, silné tělesné stavby. Hlava středních dimenzí je suchá a ušlechtilá, s pozorným výrazem. Dlouhé zavěšené uši, které se vývrtkovitě stáčejí a jsou nízko nasazené. Hrudní koš středně široký, avšak dost hluboký a prostorný, aby zajišťovat dostatek prostoru pro srdce a plíce. Končetiny suché a silné. Ocas v klidu svěšený, se v akci mírně pozvedá. Srst většinou hladká srst: krátká, hladká, přiléhavá, jemnější na hlavě a na uších U bernského nízkonohého honiče existuje také varianta, která má srst drsnou. Srst ohebná, přiléhavá; málo podsady; vous je slabě vyvinut. Zbarvení - čtyři barevné variety se shodují se švýcarským honičem.
Malý bernský honič
Malý jurský honič
Malý lucernský honič
Malý švycký honič
Charakteristika: Bystří, živí a mrštní psi. Vytrvalí lovci s krásným, zvučným hlasem a vynikajícím nosem. Vždy mírní, přátelští a neagresivní.
Zvláštní nároky: Mají velmi silně vyvinutý honicí instinkt, s přivoláním v přírodě bývají problémy.
Užití: Určeni především pro lov drobnější zvěře. Hledá a štve s plným nasazením, loví samostatně a hlasitě a osvědčuje se také při dohledávce na pobarvené stopě.
Výskyt: Vzhledem k tomu, že nejsou tak atraktivní jako standardní švýcarští honiči, nikdy se příliš nerozšířili a chovají se prakticky jen ve Švýcarsku.
Možná záměna: Většina podobných psů-honičů je výrazně větší. Drsnosrsté varietě bernského nízkonohého honiče se podobá běžnější malý hrubosrstý vendéeský baset, který však má delší a mohutnější postavu a je více osrstěný, včetně mohutného kníru.
pes: cca 8 - 15 kg, 35 - 43 cm
fena: cca 8 - 15 kg, 33 - 40 cm
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
