V našem povídání o surovinách, ze kterých se v létě v dobách našich babiček nejčastěji připravovaly pokrmy, si tentokrát něco povíme o zelených fazolkách. A přidáme recept.
Po čase opět jeden pozdrav z Balkánu.
Rostou, zrají, červenají se a modrají, a ze sluníčka jsou plné cukru! Mluvím o letním ovoci, které si rádi necháváme v různých podobách uchované na zimu.
Houba shiitake je v Číně a Japonsku je považována za elixír života, ničí viry a posiluje imunitní systém. Z pohledu čínské medicíny má sladkou chuť a vyrovnanou povahu.
Od doby, kdy špenát propagoval Pepek námořník, uběhlo hodně času. Přesto stále platí, že tato zelenina patří mezi přírodní stravu s nejvyšším množstvím živin.
Závan Francie na Kampě, až do neděle můžete navštívit trhy s francouzskými specialitami, víny a regionálními delikatesami. Kromě gastronomie si tu užijte i hudební program.
V našem vyprávění o dobrotách v selské kuchyni si tentokrát povíme o květáku neboli karfiolu a připravíme smažený karfiol s omáčkou smetanovou.
Nejchutnější jsou borůvky z lesa, vlastnoručně nasbírané. Když ale nejsou k mání, poslouží dobře i borůvkový džem.
Máte někoho, kdo vám poradí, co vařit? Babička, kamarádka, sousedka? Je to velká výhoda, protože kdo má mít denně nějaký nápad!
Pivo se dá vařit ve škole. Svůj minipivovar má například Střední odborná škola ekologická a potravinářská ve Veselí nad Lužnicí. Její nápoje získaly už několik ocenění.
Chléb byl po staletí základem a symbolem obživy a jedna z nejcennějších potravin nejen na českém venkově. A tak tentokrát přidáme recept na jídlo ze staršího chleba.
Je to poněkud neobvyklá kombinace, která ale stojí za vyzkoušení.
Zapečené obědy jsou oblíbené zejména pro toho, kdo vaří, alespoň u nás to tak funguje. Nachystat suroviny, promíchat, hodit do pekáčku a zavřít za ním dvířka od trouby.
Dnes má svátek sv. Markéta. V den jejích jmenin začínaly žně, Odměnou za práci byl dobrý pocit, že úroda je pod střechou a bude z čeho vařit a péct. Třeba naducánky.
Už při názvu víte, odkud vítr vane a jakou vůni přináší…
U nás se pekly rolády na každou oslavu i svátky – jen já ji neumím. Teď se ale konečně můžu odhodlat, protože tu dnešní kakaovou roládu se šlehačkou prý nejde zkazit.
Kouzlo tohoto dezertu tkví v tenoučkých vrstvách těsta, mezi kterými je bohatá povidlová náplň. Ivan Vodochodský do ní poctivě vpravil také hodně sušeného ovoce a ořechů.
Máme podle etikety nechat na talíři poslední sousto, nebo talíř raději odevzdat prázdný? Můžeme si dovolit nechat na talíři nějaký zbytek jídla?
