Mazanec je přímo rituální pokrm, stejně jako vánočka. Je to slavnostní pečivo Velikonoc. Mazanec krájí hostitelka na jednotlivé krajíčky a ty si hosté pokládají na talířek.
Způsobů, jak upravit vajíčka, jsou desítky. Zastřená, ztracená či pošírovaná vejce, Benedikt či vejce do skla, vejce natvrdo, naměkko či nahniličku…
Jako když si dáte opravdu poctivě naplněný čokoládový croissant. Lehce rozteklou čokoládu objímá sušenkové máslové těsto, které připomíná linecké. Je to dokonalá kombinace.
Vajíčkové saláty, pomazánky či tlačenka jsou nejčastější dobroty pro likvidaci vařených vajec. Pochutnáme si i na hořčicové omáčce, kterou servírujeme k vajíčkům natvrdo.
Je tu Velký pátek, den, kdy si naši předkové dávali velmi přísný půst – buď nejedli vůbec a pili jen vodu, nebo si dovolili najíst se jen jednou za den bezmasého jídla.
Jaké živiny nám dodají vejce? Kolik jich můžeme sníst za den? Jak je to s vejci a vysokým obsahem cholesterolu? Tereza Bebarová se ptá nutriční terapeutky Veroniky Pourové.
Nejzdravější potraviny pro naše srdce jsou ty, které dobře znají sportovci: bílkoviny, tuky a zelenina. Konkrétně: zelená listová zelenina, kapusta, mangold a další.
Zeleninu kombinujte podle chuti…
Na Zelený čtvrtek jsme na stole mívali už něco v této osvěžující jarní barvě – nejčastěji to však byl špenát s brambory a vajíčkem, pikantní s česnekem a trochou smetany.
Řeřicha pochází z Mezopotámie, tedy dnešního Iráku, kde si její účinky chválili lékaři už 500 let před naším letopočtem. V čem konkrétně je řeřicha zdraví prospěšná?
Brokolice je zelenina nejen chutná, ale i zdravá. Především díky vysokému obsahu vitaminu C patří mezi potraviny, které se považují za prospěšné pro lidský organismus.
Miso pasta je tradiční japonské dochucovadlo. Vzniká fermentací sójových bobů a jde o zdroj skvěle stravitelných bílkovin, vitamínů, minerálních látek a enzymů.
Zkuste dát bramborovému těstu jiný tvar než klasické knedlíky.
Zmrzlinu má určitě ráda většina z nás a v posledních letech nám zmrzlináři nabízejí stále zajímavější příchutě. Ochutnat tak můžeme například mentolovou nebo štrůdlovou.
Poprvé jsem slovní spojení škaredá středa četla v dětské knížce v říkance „na škaredou středu nerada předu“, ale moudrá jsem z toho nebyla.
Někteří nedají dopustit na ústřice nebo ančovičky – jiným se z nich zvedá žaludek. Proč nás některá jídla tak přitahují a jiná odpuzují?
Anebo s čímkoli jiným, můžete využít i mražený polotovar a cuketové zelí tomu dodá domácí „šmrnc“.
Těstoviny na mnoho způsobů už jsme mnohokrát vařili, věřím, že i u vás doma jsou velmi častým jídlem. Ty dnešní budou jiné díky přidané zelenině.
