Dnešní radioporadnu věnujeme dětem a škole. První školní den není jen o návratu k učebnicím a úkolům, ale je to zkrátka návrat do vztahu.
„Slovní hodnocená je změna, která mohla být už dávno. Pro žáky i pro rodiče je to hodnocení formativnější,“ říká ředitel pražské ZŠ Bohumila Hrabala Matěj Rašovský.
Vedle velkých škol s mnoha třídami fungují na Vysočině také malotřídky, kde se v jedné třídě společně vzdělávají děti z několika ročníků.
Češi milují houby a je to znát i v jazyce. Bedle říkáme palazor, křemenáči janek a hřiby dokonce skloňujeme jako živé tvory. Proč? Téma pro našeho bohemistu.
Už zítra začíná nový školní rok a tak si s naším hostem budeme povídat o tom, jak proměnit složitou látku v zážitek, na který se budou studenti těšit.
Základní a střední školy vloni poptávaly více učitelů, než kolik jich ročně vyjde z pedagogických fakult. Nejhůř se školám shání vyučující matematiky, fyziky a informatiky.
Své studenty se snaží motivovat, aby zůstali v oboru. Lada Stuchlá učí na Střední odborné škole Kladno a zvítězila v prestižní učitelské soutěži Global Teacher Prize.
Ve školství se pohybuje přes čtvrt století. Více než 20 let strávil v hanušovické škole - jako učitel a zástupce ředitele. Od loňského roku vede školu v Jindřichově.
„Dobrý charakter netvoří jedna věc, ale je to souhrn něčeho, co v sobě člověk dlouhodobě pěstuje,“ říká pro Český rozhlas Plus pedagog Jan Hábl.
Nakoupit vybavení pro školáky může vyjít na tisíce korun. Pro někoho to může být zásadní suma. Právě těmto lidem má pomoct sbírka nazvaná Školákům od srdce.
Téměř 9 z 10 rodičů si myslí, že tištěné učebnice i nadále zůstávají potřebnou součástí výuky na tuzemských školách.
Od září letošního roku nastoupí do Montessori tříd v Jičíně přes padesát školáků. Na narůstající zájem o tento způsob vzdělávání zareagovalo město Jičín.
Jak se budoucí třídní páťáků připravuje na školní rok? S učitelkou Alenou Ruberovou navazujeme na minulý díl Studovny, kde vzpomínala na studium pedagogiky.
Jak děti už v nízkém věku neodradit od učení se cizímu jazyku? A opravdu se rekrutují z bilingvních dětí ti nejlepší diplomaté?
Podíváme na oslovení v současné elektronické komunikaci. Proč může v e-mailu znít „Vážený pane“ až příliš odtažitě, zatímco „Dobrý den, paní doktorko“ působí přirozeněji?
Příčina neúspěchu často leží jinde než v nedostatečných znalostech. Dětem chybí většinou psychická a materiální podpora doma, peníze na obědy či někdo, kdo si jich všimne.
Radní v Klášterci nad Ohří podepsali memorandum s Vysokou školou aplikované psychologie v Terezíně. Dohoda umožní spolupráci školy s kláštereckou Akademií třetího věku.
Posledních pár měsíců se sítí X, dříve známou jako Twitter, šíří takzvané subtlefakes.
