Stafordširský bulteriér

21. září 2010
Kategorie Teriéři

: Jeho prapředkové vznikali v Anglii v polovině 19. století křížením silných, ale pomalejších molossoidních psů a rychlých, obratných teriérů za účelem využití při psích zápasech. Jsou společní pro všechny "bull - ant - terrieres", tedy i pro bulteriéra. Stafordširský bulteriér však má dnes blíže k původnímu typu. Do samostatného plemene se začal vyvíjet až od 30. let 20. století, kdy vznikl samostatný chovatelský klub.

Popis: Sotva středně velký, ale mimořádně svalnatý podsaditý pes. Hlava krátká, se širokou mozkovnou a vyznačenými lícními kostmi. Oči hledí přímo vpřed. Uši Růžovité nebo polovztyčené, nikdy vztyčené. Krk kratší, svalnatý, bez laloků. Tělo kompaktní, svalnaté, dobře modelované, hrudník hluboký. Končetiny rovné, dobře osvalené. Ocas středně dlouhý, nízko nasazený, zužující se, nesený spíše dolů. Srst krátká, hladká, přiléhající. Zbarvení červené, plavé, bílé, černé nebo modré, nebo kterákoli z těchto barev s bílou. Žíhané všech odstínů nebo žíhané s bílou. Černá s pálením nebo játrová jsou nežádoucí.

Charakteristika: Jeho povaha je plná protikladů. Uvnitř rodiny je nesmírně milý, přítulný a něžný, k přátelům a známým je tolerantní, v případě ohrožení však vyniká bojovností, odvahou a neústupností. V rodině velmi milý a spolehlivý společník.

Zvláštní nároky: Přestože je snadněji zvladatelný než jeho americký protějšek, vyžaduje důslednou výchovu a včasnou socializaci ve vztahu k ostatním domácím zvířatům i psům. Pokud se to podaří, je zcela nenáročný.

Užití: Dříve bojový, dnes společenský a rodinný pes, dobrý hlídač a ochránce.

Výskyt: V zemi svého původu, ve Velké Británii, patří k nejčastěji chovaným plemenům vůbec. Stále oblíbenější je i u nás.

Možná záměna: S americkým stafordšírským teriérem, který je větší, má vyšší končetiny, je sportovnější a má delší čenichovou partii.

pes: 13 - 17 kg, 35,6 - 40,6 cm
fena: 11 - 16 kg, 35,6 - 40,6 cm

autoři: Martin Smrček , Lea Smrčková