Slovenský kopov

21. září 2010

Kategorie Honiči a barváři

Starobylé plemeno, které se na území dnešního Slovenska formovalo už ve středověku, a navazuje na tzv. panonské honiče, používané v celé střední Evropě. Jako samostatné plemeno se však stabilizoval až na počátku 20. století, k oficiálnímu uznání tohoto původně československého plemene došlo dokonce teprve v roce 1963.

Popis: Středně velký honič se silnou kostrou, obdélníkového rámce. Hlava úměrná k tělu, mozkovna a čenichová partie přibližně stejně dlouhé. Oči tmavé, hluboko uložené, mandlového tvaru. Uši zavěšené mírně pod rovinou očí, středně dlouhé, na koncích zaoblené. Krk kratší, svalnatý, bez volné kůže. Tělo se středně hlubokým a dlouhým hrudníkem, rovným, středně dlouhým hřbetem, kratšími svalnatými bedry, kratší zádí a mírně vtaženým břichem. Končetiny přiměřeně dlouhé a svalnaté. Ocas nasazený pod rovinou hřbetu, dosahující k patnímu kloubu, v klidu svěšený, při vzrušení šavlovitě vztyčený vzhůru. Srst dlouhá 2,5 cm, středně silná, přiléhavá, hustá. Zbarvení černé se znaky, které přecházejí od hnědé až do mahagonové na končetinách.

Charakteristika: Vytrvalý a ostrý lovecký pes s vynikajícím orientačním smyslem a schopností vytrvalého hlasitého sledování stopy. Velmi temperamentní, sebevědomý a odvážný.

Zvláštní nároky: Zvládnutí vyžaduje důsledný výcvik a pevnou ruku. Patří do rukou zkušených myslivců.

Užití: Lovecký pes, výborný stopař, užívaný především na divočáky a škodnou. Vyniká schopnost vytrvale sledovat teplou stopu celé hodiny a štěkat, aniž by ochabl. Vyniká také značnou ostrostí; proto je ve své domovině používán zejména k lovu divočáků a tzv. škodné.

Výskyt: Na Slovensku i u nás mezi aktivními myslivci poměrně oblíbený.

Možná záměna: S vzácným sedmihradským honičem, který však je větší a vyskytuje se v pestřejší škále barev.

pes: 15-20 kg, 45-50 cm
fena: 15-20 kg, 40-45 cm

autoři: Martin Smrček , Lea Smrčková