Slovenský čuvač

Popis: Velký statný pes horského typu, pevné konstituce, silných kostí, s hustou a huňatou bílou srstí. Lebka silná, středně dlouhá, s vysoko nasazenýma kratšíma ušima ve tvaru V. Hrudník hluboký, hřbet rovný, záď silná, mírně spáditá. Ocas níže nasazený, v klidu svislý, při běhu nesený v oblouku nad bedry. Srst hustá, u psů tvoří kolem krku nápadnou hřívu, krátká jen na předních stranách končetin a na hlavě. Zbarvení: bílé, pokud možno bez jakéhokoliv nádechu.

Charakteristika: Sebevědomý a klidný, přitom však velmi bystrý a v případě potřeby razantní pes. Spíše uzavřené povahy, k cizím nedůvěřivý, někdy až agresivní, pánovi velmi oddaný a věrný.

Zvláštní nároky: Měl by být celoročně držen venku. Vyhovuje mu, když má k dispozici velký pozemek, který hlídá. Velmi odolný vůči výkyvům počasí.

Užití: Pastevecký a salašnický pes ve vysokých horách nad hranicí lesa, kde střežil stáda před vlky a medvědy, hlídací pes v hospodářstvích i na hranicích. Na Slovensku dodnes mnohde s úspěchem slouží u stáda. Je vynikajícím a spolehlivým hlídačem.

Výskyt: Největší chovná základna je u nás a na Slovensku, je však chován i jinde v Evropě a dokonce i v USA. V ČR dnes méně běžné, ale odchovávané plemeno.

Možná záměna: S kuvaszem, který má poněkud zvlněnou srst, s podhalaňským pasteveckým psem, jenž je v průměru o 5 cm vyšší, má kratší a širší čenich a šikmo nasazené oči. S maremmansko-abruzským pasteveckým psem, který je vyšší, mohutnější a mívá nažloutlý odstín. Tyto malé rozdíly jsou však patrné pouze při přímém srovnání a svědčí o tom, že rozdělení do tří samostatných plemen bylo víceméně umělé.

pes: 36-44 kg, 62-70 cm
fena: 31-37 kg, 59-65 cm