Skokan ostronosý

20. březen 2020
Vědecké zařazení Žáby

Snem každého zoologa je alespoň jednou za život pozorovat při námluvách blankytně modré žáby. Samečkové skokana ostronosého ve svatebním šatě intenzivně modrají. Jejich modré zbarvení však přetrvává jen asi 2–3 dny, takže vystihnout ten správný čas se podaří málokdy a málokomu.

Skokan ostronosý, dříve nazývaný rašelinný, je jednou z našich nejvzácnějších žab. Obývá rozsáhlejší bažinatá a močálovitá území a není snad třeba zdůrazňovat, že takových míst je u nás již málo. V lepším případě byla obdobná místa přeměněna na soustavy rybníků, většina bažinatých oblastí však byla vysušena, a proto zde skokan ostronosý buď zcela, nebo téměř vyhynul.

Dnes se vyskytuje v rybničnatých pánvích Podkrušnohoří, hlášen je i z podhůří Českého lesa. Nejhojnější je v jihočeských rybničnatých pánvích a v oblasti jižní Moravy v povodí řek Dyje a Moravy, kde jej můžeme dodnes vzácně pozorovat v původním biotopu – inundačních, tj. zaplavovaných oblastech, v lužních lesích a ve slepých říčních ramenech.

Na rozdíl od jiných druhů žab je skokan ostronosý žábou časného jara. V Polabské nížině a Moravských úvalech se probouzí pravidelně v poslední dekádě března a ihned se páří. Páření je doprovázeno hlasovou aktivitou, mimo období páření nemáme možnost skokana ostronosého slyšet. V době vrcholného páření – v teplých oblastech naší republiky se jedná o přelom března a dubna – se samečci skokana ostronosého ozývají ve dne i v noci.

Hlasem skokanů ostronosých je tlumené, tiché mumlání. Ozývají-li se žáby sborově, připomíná jejich hlas vzdálený štěkot psů. Zesílený hlas jednotlivé žáby může být přirovnán ke zvuku, který vzniká šviháním prutu ve vzduchu nebo k unikání bublin z ponořené láhve. Při vydávání hlasu leží žáby na hladině s roztaženýma nohama a nadmutým hrdélkem.

Zaskočí-li námluvy skokanů jarní měsíčná noc náhlým příchodem mrazu, skokani se potopí a ozývají se i pod vodou. Jedná se sice o jev vzácný, ale pozoroval jsem takovouto situaci např. v Doupovských horách, kdy ranní teplota klesla na -12 stupňů. Skokany mráz přesto neodradil. Tak mocný je rozmnožovací pud, tak silná je přizpůsobivost druhu k nepříznivým přírodním podmínkám.

Po období námluv, které trvá přibližně 2 až 3 týdny, opouštějí skokani ostronosí vodu a vracejí se k suchozemskému způsobu života. Nalezneme je v lesích a na vlhkých lukách. Skokan ostronosý má specifické nároky na vlhkost i v době suchozemského života, takže patří k jednomu z nejohroženějších druhů obojživelníků nejen v naší republice, ale v Evropě vůbec. Trpí odvodňováním luk, melioracemi a proměnami luk v pole více než jiné druhy žab, např. ropuchy. Zasluhuje proto přísnou ochranu.

Základní údaje

Skokan ostronosý (Rana arvalis) je menší druh skokana, který měří 6 až 8 cm. Hřbetní strana je zbarvená v různých odstínech hnědé, spodina těla je bělavá nebo žlutavá. V době páření je samec shora modrý až modrofialový. Lesní druh, který u nás žije na vlhkých lesních loukách a na okrajích rašelinišť. Jeho aktivita je závislá na teplotě a vzdušné vlhkosti, u nás je v létě její vrchol obvykle v první polovině noci. Drobné suchozemské živočichy loví pomocí vychlípitelného jazyka. Doba rozmnožování na konci března a začátku dubna. Samička klade 2 až 3 chomáče vajíček, které brzo vyplavou na hladinu. Larvální vývoj trvá 60 až 120 dní. Silně ohrožený, podle zákona zvláště chráněný.