Skokan krátkonohý

Skokan krátkonohý se u nás vyskytuje na Chebsku, vzácněji na Sokolovsku, ve Slavkovském lese, v Doupovských horách a na Rakovnicku. Hlášen je i z podhůří Českého lesa a Šumavy. Dosud se běžně vyskytuje v lesnatých oblastech Brd, v Třeboňské pánvi, na Českomoravské vysočině a trosky populací se zachovaly mezi Mikulovem a soutokem řek Moravy a Dyje. V současné době obývá především rybníky a drobnější mělčí tůně kolem rybníků. Dává přednost lesním biotopům.

Skokan krátkonohý se ze zimního spánku, který prožívá zahrabán v zemi, probouzí na přelomu března a dubna. Avšak zhruba do začátku května o sobě nedává vědět, neozývá se a žije velmi skrytě. Páření, které začíná kolem poloviny května a ve vyšších polohách se může protáhnout až do začátku července, je stejně jako u všech ostatních našich druhů žab doprovázeno hlasovou aktivitou. Jedná se o typické chrastivé vrčení, které se na počátku období páření ozývá ve dne, později, za teplých jarních večerů slýcháme hlasy druhu především zvečera a v noci.

Samečci skokana krátkonohého se v období páření zbarvují do žluta. Zejména přední polovina těla je v té době neskvrnitá a žlutá podobně jako ne zcela zralý banán, tzn. s nazelenalým odstínem. Toto zbarvení trvá relativně krátkou dobu. Při vydávání hlasu leží žáby na hladině s roztaženýma nohama a z koutků úst se jim při jednotlivém zaskřehotání vychlipují párové rezonanční měchýřky, které zesilují hlas.

Samičky skokanů kladou vajíčka ve shlucích velikosti menší mandarinky, ze kterých se asi po týdnu líhnou pulci. K proměně pulců v žabky dochází na teplejších lokalitách koncem července, v chladnějších, zastíněných či výše položených lokalitách až koncem srpna, vzácněji i v září.

Po období námluv setrvávají žáby i nadále ve vodě. Občas je můžeme zaslechnout i uprostřed, nebo dokonce koncem léta. Za teplých deštivých nocí se často skokani rozlézají po lesích a vlhkých lukách. Skokan krátkonohý je vůbec zdatným cestovatelem. Podle výzkumů rakouských odborníků v okolí Neziderského jezera putuje na jaře každoročně ze zimoviště do místa rozmnožování a na podzim zpět na zimoviště až 15 km, tzn. že žába urazí jen při těchto migracích 30 km v roce.

Základní údaje

Skokan krátkonohý (Rana lessonae) je nejmenší ze tří druhů našich zelených skokanů, měří 4 až 8 cm. Zadní nohy má relativně krátké, holeň je kratší než stehno. Zbarvení shora zelené s tmavými skvrnami, ze spodu většinou bělavé. Žije ve vodě nebo její bezprostřední blízkosti, zejména ve vlhkém prostředí se jí však příležitostně vzdaluje. Od jara do podzimu je aktivní během dne, v létě také v noci. Při lovu sedí nehybně ve vodě nebo na břehu a vrhá se na všechno, co se hýbe. Dominantní složku jeho potravy tvoří hmyz a měkkýši, příležitostně však uloví také drobné obratlovce. Samička klade na jaře a na začátku léta asi 1000 až 3000 vajíček, ze kterých se po 5 až 10 dnech líhnou pulci. K metamorfóze pulců v žabky dochází po 70 až 135 dnech. Je zařazen mezi zvláště chráněné živočichy, do kategorie kriticky ohrožených druhů.