Šeltie / Shetlandský ovčák

Přímo se nabízející domněnka, že šeltie je zmenšeninou kolie, kupodivu není správná. Vše nasvědčuje tomu, že šeltie je plemeno starší, původnější. Vznikla na Shetlandských ostrovech, kde jsou extrémní klimatické podmínky a nedostatek potravy, na základě potřeby co nejmenších a nejskromnějších psů, přesto však výkonných ovčáků. Svět šeltii objevil až počátkem 20. století, poté, co byla roku 1906 vystavena na proslulé Cruftově výstavě v Anglii.

Popis: Malý dlouhosrstý pes připomínající miniaturní kolii. Ušlechtilá klínovitá hlava, délka čenichu a lebky je přibližně stejná. Uši při pozornosti vztyčené, s překlopenými špičkami. Ocas nízko nasazený, dlouhý a bohatě osrstěný, na konci mírně zahnutý. Ani při vzrušení není nesen nad úrovní hřbetu. Srst dlouhá, rovná a na omak tvrdá. Kolem krku tvoří hřívu, naopak na obličeji a na předních stranách končetin je krátká. Zbarvení: co nejsytější světle zlatá až mahagonová barva s tmavým stínováním, trikolor, blue-merle (modrá s černými tečkami a s mramorováním), černobílé, černé s pálením (black and tan).

Charakteristika: Velmi živý, pohyblivý, sportovně založený. Bystrý a učenlivý, při výchově a výcviku však vyžaduje jemný a citlivý přístup, protože právě taková je jeho povaha. Otužilá, bez problémů snáší celoroční ubytování venku.

Užití: Ovčácký pes, dnes většinou chovaný jako vynikající společník. Je ostražitý, neagresivním hlídačem, vyniká na soutěžích agility a ve většině dalších psích sportů.

Zvláštní nároky: Nutná je pravidelná péče o srst, zvláště v období línání. Potřebuje dost pohybu. Oproti kolii, s níž je často srovnáván, je výrazně živější a také hlasitější.

Výskyt: Ve světě i u nás oblíbené a poměrně rozšířené plemeno.

Možná záměna: Nepravděpodobná. Podobná kolie je podstatně větší a mohutnější.

pes: 37 cm
fena: 35,5 cm

autoři: Martin Smrček , Lea Smrčková