Šarplaninský pastevecký pes / Šarplaninec

Pochází z Makedonie, z jihovýchodní hornaté oblasti Jugoslávie, z pohoří Šarplanina, kde se podobní psi vyskytovali nejčastěji. Po staletí byli drženi tamními pastevci na ochranu ovčích stád před velkými šelmami. Plemeno bylo uznáno FCI roku 1939 pod číslem 41 a pod názvem "ilyrský ovčák", později byl název změněn. Oficiálními zeměmi původu dnes jsou Makedonie a Srbsko.

Popis: Velký silný pes statné konstituce, s mohutnou kostrou, vyrovnaných proporcí. Hlava úměrná k tělu, s nevelkýma mandlovýma očima a středně dlouhýma ušima ve tvaru písmene V, které přiléhají k lícím. Hřbet rovný, kratší, hluboký hrudník, spáditá záď. Končetiny rovné, silné, dobře zaúhlené a osvalené. Bohatě osrstěný a dlouhý ocas dosahuje až k hleznům a je nesený v šavlovitém oblouku. Srst delší (na kohoutku 10 - 12 cm; nesmí být kratší než 7 cm) a hrubá, krátká jen v obličejové partii, na uších a na přední straně končetin. Zbarvení vždy jednobarevné, povoleny jsou všechny barvy od bílé k tmavě hnědé, která vypadá téměř jako černá. Upřednostňované jsou však kovově a tmavě šedá.

Charakteristika: Drsný až ostrý "pes jednoho pána", spolehlivý a neúplatný. K cizím velmi nedůvěřivý, ale nikoliv vysloveně agresivní nebo kousavý.

Zvláštní nároky: Vhodný výhradně pro zkušené kynology, jeho výchova nebývá jednoduchá. Příliš se nehodí do měst, potřebuje velký pozemek, který může hlídat.

Užití: Původně strážce a ochránce stád dobytka před divou zvěří, dnes spolehlivý hlídač a strážce.

Výskyt: Méně běžné, ale nikoliv vysloveně vzácné plemeno, které je pravidelně odchováváno i u nás.

Možná záměna: S velmi vzácným krašským pasteveckým psem, který je o něco menší a vyskytuje se jen v ocelově šedé barvě. S běžným kavkazským pasteveckým psem, který je vyšší.

pes: 35 - 45 kg, 62 cm
fena: 30 - 40 kg, 58 cm

autoři: Martin Smrček , Lea Smrčková