Šarpej / Shar pei
Moderní svět se s ním seznámil teprve v 70. letech 20. století, kdy byl první exemplář přivezen z Číny do Spojených států. Do Evropy se dostal až počátkem 80. let. V provinciích sousedících s jihočínským mořem však podobní psi žili údajně již celá staletí, svými kořeny zřejmě dosahuje až do dob před naším letopočtem. Původně pravděpodobně pochází z města Dialak v provincii Kwun Tung.
Popis: Středně velký pes kvadratické tělesné stavby, kompaktní a silný. Hlava v poměru k tělu velká, s kožními záhyby, čenich široký a tupý, připomínající tlamu hrocha. Jazyk modrý. Malé, hluboko uložené oči mandlového tvaru dávají psu typický vážný výraz. Malé uši trojúhelníkového tvaru směřují dopředu. Ocas vysoko nasazený, zatočený přes hřbet, může být nesen vysoko zahnutý, úzce stočený nebo nad hřbetem zatočený na jednu stranu. Srst krátká (1 - 2,5 cm), nezvykle tvrdá, naježená, odstává od těla. Kožní záhyby na mozkovně a kohoutku. Jiné kožní vrásky na těle jsou u dospělých psů nežádoucí kromě kohoutku a kořene ocasu, kde se tvoří mírné vrásky. Zbarvení jakékoliv jednotné kromě bílého.
Charakteristika: Poněkud uzavřený, nezávislý, k cizím odmítavý pes. V zásadě klidný, k vlastní rodině přátelský a oddaný, ale ve vztahu ke psům naladěný často bojovně.
Užití: Původně hlídací a bojový pes, dnes luxusní společník a dobrý hlídač.
Zvláštní nároky: Poměrně často se u šarpejů vyskytují kožní a jiné zdravotní problémy. Náročný bývá poněkud sveřepý a svéhlavý pes také na výchovu.
Výskyt: V 70. letech byl v Guinessově knize rekordů vyhlášen jako nejvzácnější pes světa, potom se z něj stal široce rozšířený módní pes, a to i u nás. Dnes se chov stabilizoval: není ani vzácný, ani zcela běžný.
Možná záměna: Vyloučena.
pes: 44 - 51 cm
fena: o něco menší
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.