Saintgermainský ohař / Braque Saint Germaine
Jedno z mála plemen ohařů, o jehož vzniku máme přesnější zprávy. Je smíšeného anglo-francouzského původu. Vzniklo v první polovině 19. století křížením místního typu starého francouzského ohaře s dovezenými anglickými pointry, a to v oblasti Compiegne na severovýchod od Paříže, proto se mu nejprve říkalo "compiegneský ohař". Když byla místní správa lesů v roce 1830 přeložena do oblasti Saint Germain, zaměstnanci vzali psy s sebou - odtud dnešní jméno.
Popis: Elegantní, proporcionální pes jasných linií. Lebka mírně klenutá, s výrazným týlním hrbolem. Nadočnicové oblouky i stop jsou málo výrazné. Nosní hřbet je rovný nebo velmi lehce klenutý, stejně dlouhý, jako lebka. Nos široký, tmavě růžový. Uši zavěšené, nasazené v linii očí, nepříliš dlouhé, na boltci podélný záhyb. Krk svalnatý, dosti dlouhý, mírně klenutý, velmi malý lalok je tolerován. Hřbet rovný. Záď mírně spáditá. Hrudník dlouhý, hluboký a široký. Břicho mírně vtažené. Ocas nízko nasazený, nepřesahuje přes hlezenní kloub, je silný u kořene a ke špičce se zužuje, nesený vodorovně. Pohyb pružný, vyvážený a pravidelný. Srst krátká, nepříliš jemná. Zbarvení bílé s oranžovými (plavými) plotnami, slabé stříkání je tolerováno, ale není žádoucí.
Charakteristika: Středně temperamentní, snadno cvičitelný ohař, který by měl být ovladatelnější než pointr. Přátelský, milý, inteligentní, poslušný, přátelský. Závislý na člověku, proto by měl žít v rodině.
Zvláštní nároky: Jako všichni ohaři potřebuje značné množství volného pohybu, a to denně. I když má milou, příjemnou povahu, jako společník chován téměř není.
Užití: Především k lovu ptáků, bažantů, koroptví, sluk, ale je schopen lovit i srstnatou zvěř. Je použitelný ve všech terénech. Zvěř přináší spolehlivě, má jemný stisk. Disponuje vynikajícími vlohami pro vystavování. Pracuje podobně jako jeho předkové pointři s vysokým nosem a zdviženým ocasem. Vzhledem ke krátké srsti méně vhodný pro vodní práce.
Výskyt: Saintegermainský ohař býval velmi oblíben až do počátku 20. století, dokonce to prý byl to nejčastěji vystavovaný ohař na prvních výstavách psů, např. na 1. výstavě psů v Paříži roku 1863. Později však zájem o něj poklesl. Mimo Francii se nikdy příliš nerozšířil a i v zemi původu se mu věnuje jen hrstka věrných příznivců.
Možná záměna: Vzhledem k typickému bílo - oranžovému zbarvení pouze s pointrem, který však je o něco vyšší, elegantnější a má výrazněji modelovanou hlavu s typickým prohnutým nosem.
pes: 56-62 cm
fena: 54-59 cm
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
![tajuplny_ostrov.jpg tajuplny_ostrov.jpg](https://temata.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/dc6840ce882ec3bac8e628bfab9f5bc9.jpg?itok=MGjKRqj7)
![](https://temata.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/6515d334428e57ce276151baa6fa5313.jpg?itok=m8R2tATO)
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.