Rotvajler
Pochází z Německa. Navazuje pravděpodobně už na římské bojové a válečné psy, kteří se na území Německa, v okolí města Rottweilu, mísili s domácími honáky a ovčáky. I když velcí silní psi, používaní k hnaní dobytka, k tahu i k ochraně, existovali na jihu Německa po dlouhá staletí, moderní rotvajler z nich vznikl až koncem 19. století. Rotvajleři z počátku 20. století už v zásadě odpovídali dnešnímu typu.
Popis: Poměrně velký, velmi silný a robustní pes, ani těžkopádný, ani lehký, podsaditý. Středně dlouhá široká hlava se středně velkýma a převislýma ušima trojúhelníkového tvaru, které opticky rozšiřují temeno. Tmavě hnědé středně velké oči mandlového tvaru. Hřbet rovný a silný, lehce zaoblená záď. Ocas se dříve nakrátko kupíroval, dnes se ponechává v přirozené podobě, v akci nesený vodorovně v prodloužení hřbetu; v klidu visící. Srst patrová, ne úplně krátká, hrubá a hustá. Zbarvení černé s dobře ohraničenými znaky (pálením), syté červenohnědé barvy na lících, tlamě, spodní straně krku, hrudi a končetinách, stejně jako nad očima a pod kořenem ocasu.
Charakteristika: Klidný, vyrovnaný a v zásadě dobromyslný pes. Vyznačuje se pevnými nervy, nedá se snadno vyprovokovat, ale v případě, že je napaden nebo brání svěřený majetek či osobu, zasahuje velmi tvrdě. Oddaný, ochotný spolupracovat. Učí se pomaleji, ale déle si pamatuje.
Zvláštní nároky: Rotvajler potřebuje důslednou výchovu a výcvik, protože zvláště psi inklinují k dominanci. Hodí se pouze pro zkušené a fyzicky zdatné kynology. Špatně snáší velká vedra, v tu dobu by měl být ponechán v klidu ve stínu.
Užití: Hlavním úkolem rotvajlerů bylo pohánění a střežení velkých stád dobytka a obrana pána i jeho majetku. V roce 1910 byl oficiálně uznán jako policejní plemeno. Dnes pracovní plemeno, bez problémů schopné služebního výcviku. Vynikající obranář, hlídač a průvodce.
Výskyt: V celém světě i u nás patří k nejoblíbenějším pracovním plemenům.
Možná záměna: S beauceronem a dobrmanem, oba však jsou výrazně lehčí.
pes: cca 42 kg, ideální 65-66 cm
fena: cca 42 kg, ideální 60-61 cm
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
