Potáplice severní
Potáplice severní se vyskytuje v arktické a boreální zóně Evropy, Asie a Severní Ameriky a u nás se objevuje obvykle na průtahu nebo při zimování, nejčastěji od října do prosince. Nejednou však byla i v České republice zjištěna i pozdě zjara nebo v létě.
Ve svatebním šatu je potáplice severní velice elegantní pták. Hlava a týl jsou břidlicově šedé, na hrdle je černá obdélníkovitá skvrna a výrazné černobílé pruhování po stranách krku a hrudi. Na černém hřbetu jsou v oblasti lopatek dvě velké bílé, černě páskované skvrny, zbytek hřbetu je poset bílými tečkami. Tento hezký svatební šat se ostře liší od jednotvárného prostého šatu, který je svrchu tmavě hnědošedý, vespod bílý. Často a na dlouhou dobu se potápí, pod vodou vydrží až 120 vteřin a za tu dobu uplave až 400 m. Nerada vzlétá, raději se vždy potopí.
Na severu hnízdí na jezerech jak v bezlesé tundře, tak i v tajze. Na jihu areálu obsazuje horská jezera. Nejtypičtější jsou hluboká jezera se zalesněnými břehy, ne menší než 15-20 ha. I na tak velkých jezerech však hnízdí obyčejně jen jeden pár, potáplice severní jsou totiž značně nesnášenlivé a hájí si velký hnízdní okrsek. Více párů hnízdí až na jezerech o velikosti kolem 400 ha, na nich vyžadují páry teritorium alespoň 50-100 ha velké. Rozsáhlé vodní plochy vyžadují potáplice i proto, že potřebují velmi dlouhou vzletovou dráhu, po hladině se totiž musí dlouho rozbíhat. V letu se poznají dosti snadno. Mají krátká špičatá křídla, dopředu daleko natažený krk s dlouhým ostrým zobákem, nohy přesahují kratičký ocas.
Ve vodě je potáplice ve svém pravém živlu. Před potopením nenadskakují jako třeba kachny, jen strčí hlavu pod vodu a lehounce zmizí v hlubině. Nohy jsou jakýmisi mohutnými vesly, která pohánějí proudnicově utvářené tělo pod vodou mohutnými současnými odrazy. Živí se takřka výhradně rybami. Protože často hnízdí na vodách na ryby velmi chudých, podnikají za potravou 15 i 20 km dlouhé lety. Na hladinu přistávají zcela jinak než ostatní vodní ptáci. Drží nohy natažené dozadu a kloužou po hladině hrudí a břichem. V noci si však někdy spletou mokrou silnici s vodní hladinou, což se jim může stát osudným.
Hnízdo je obvykle umístěno na malém ostrůvku uprostřed vody, někdy na plochém břehu těsně u vody. Jejich nohy jsou totiž posunuty na samý konec těla a ptáci jen velmi špatně chodí, spíše se k hnízdu posunují po břiše. Výstelka v hnízdě obyčejně chybí, jen výjimečně jsou hnízda postavena z vrstvy vodních rostlin či bahna. Samice snáší jen 2 vejce, která jsou žlutohnědá až tmavohnědá, s řídkými černohnědými skvrnami seskupenými hlavně u tupého pólu. Vysezují je oba rodiče po dobu 28 až 30 dní. Mláďata brzy po oschnutí už mohou plavat a druhý den se dokáží potápět. Vzletnosti dosahují ve stáří asi 2 měsíců.
Základní údaje
Potáplice severní (Gavia arctica) má ve svatebním šatě má výrazně černobílé pruhování na stranách krku a prsou, u nás většinou v prostém šatě, který je hnědošedý. Hnízdí na březích a ostrůvcích jezer v severní Evropě a Asii, na našem území se objevuje nejčastěji v říjnu až prosinci na větších vodních plochách. Živí se rybami o velikosti 10 až 25 cm. Hnízdo má na zemi; snůšku 2 vajec zahřívají oba rodiče a společně také vodí mláďata. - Kromě potáplice severní k nám vzácněji zaletují také potáplice malá (G. stellata) a zcela výjimečně i potáplice lední (G. immer) a žlutozobá (G. adamsii).
Video: MOS, Adolf Goebel
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.