Potápka černokrká
Potápka černokrká patří ke skupině několika druhů potápek, což jsou ptáci vysoce uzpůsobeni vodnímu životu. Na suchou zemi ani nemohou vstoupit a pokud náhodou na zemi přistanou, ať již vysílením či záměnou lesklého asfaltu po dešti za vodní hladinu, nemohou odtud vzlétnout. Jejich nohy jsou posunuty daleko dozadu a jsou krátké, takže dovolují potápkám nanejvýš vystoupit na hnízdo.
Ale dlouhé prsty jsou rozšířeny okrajovými lemy a nohy vytvářejí svým pohybem téměř lodní šroub. Proto všechny potápky velmi dobře plavou a ještě lépe se potápějí. Pod vodou hledají potravu, což u potápky černokrké znamená především drobné vodní živočichy a jejich larvy, jen zcela výjimečně sezobnou i malou rybku.
Velikostí stojí potápka černokrká mezi naší největší potápkou, roháčem, a potápkou malou. To jsou druhy u nás početnější, nápadně se ozývající, a proto jsou i známější. Také zbarvení potápky černokrké je trochu kompromisem mezi oběma druhy. Podobně jako potápka malá je tmavší, ale na druhé straně má výrazné pernaté růžky na hlavě. Co však zblízka na potápce černokrké nejvíce upoutá, jsou rubínově zářivé červené oči.
Jako všechny potápky si staví plovoucí kuželovitá hnízda na vodě, někdy zcela volně na hladině. Zajímavá přitom je přednostní vazba na kolonie racků, patrně z důvodu ochrany. Mláďata po vylíhnutí si rodiče rozdělí, a pokud jsou malá, občas je vozí v peří na hřbetě.
Na podzim potápky odlétají, ale zimoviště jsou již ve Středomoří.
Početnost potápky černokrké se u nás v průběhu posledních dvou století silně změnila. V 19. století se k nám nastěhovala ze stepních oblastí východní Evropy a střední Asie a rozšířila se téměř na všechny naše vody. Ovšem od 60. let 20. století velice silně ubývá, a to do té míry, že dnes je u nás kriticky ohroženým druhem. Příčiny tohoto ubývání nejsou jasné, jedna z pravděpodobných hypotéz tvrdí, že zakalení vody v intenzivně obhospodařovaných rybnících znemožňuje potápkám nalézt potravu.
Základní údaje
Potápka černokrká (Podiceps nigricollis) je asi o polovinu menší než potápka roháč, tedy přibližně velikosti koroptve. Ve svatebním šatě má černou hlavu a krk a za očima vějířky žlutooranžových per. V prostém šatě je zbarvena nenápadně a je jen velmi obtížně rozpoznatelná od potápky žlutorohé. Vyskytuje se na rybnících s bohatou okrajovou vegetací, na otevřených vodních plochách ji lze zastihnout pouze v době mimo hnízdění. Živí se drobnými vodními živočichy. Hnízdo staví na vodě v porostech rostlinstva. Na snůšce 3 až 4 vajec sedí oba staří ptáci a společně se také starají o mláďata, která brzo po vylíhnutí opouštějí hnízdo. Tažná, zimuje v oblastech kolem Středozemního a Černého moře. Přilétá od března do poloviny dubna, odlétá v září.
Video: MOS, Jarmila Kačírková, Adolf Goebel
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
