Portugalský podengo malý hrubosrstý
Pochází ze severu Portugalska, kde byl po staletí používán k lovu králíků, ale i větších zvířat (velký ráz). Patří k vývojově k nejstarším a nejprimitivnějším plemenům. Je blízkým příbuzným dalších podengů a také faraonského a sicilského chrta. Dodnes se jedná o plemeno neprošlechtěné a velmi variabilní.
Popis: Nepříliš ušlechtilý pes primitivního typu, má protažené proporce, délka těla u něj přesahuje kohoutkovou výšku), dobré osvalení, silná kostra. Hlava suchá, ve tvaru čtyřbokého jehlanu. Stop téměř není patrný. Oči s živým výrazem, vystupující z očních důlků, medové až oříškové. Uši tenké nasazené středně vysoko a šikmo, nesené vztyčeně, velmi pohyblivé, trojúhelníkového tvaru. Krk silný, svalnatý, bez laloku. Hřbet rovný nebo mírně vyklenutý, záď rovná nebo mírně spáditá. Břicho suché, mírně vtažené. Ocas vysoko nasazený, v klidu svěšený, v pohybu nesený horizontálně nebo mírně zatočený vzhůru. Pohyb rychlý a lehkonohý. Srst krátká nebo delší hrubá, dlouhosrstá varieta má drátovitou srst (podobnou štětinám divočáka). Zbarvení žluté, béžové, černé (vybledlé), případně bílé znaky, nebo bílá jako základní barva se znaky ve výše uvedených barvách.
Charakteristika: Živý, chytrý, sebevědomý a samostatný pes, jen málo vázaný na pána. Nenáročný a odolný, doma klidný. S výrazně vyvinutými loveckými pudy.
Zvláštní nároky: Loveckou náruživost bývá obtížné dostat pod kontrolu. Pokud psa nehodláme lovecky využívat (což by bylo v našich podmínkách stěží možné), můžeme mu poskytnout vyžití v některém z odpovídajících psích sportů.
Užití: Dobrý hlídač. Malý ráz byl určen pro vyhánění králíků, ale i tzv. škodné, z nor, pracoval tedy jako norník. Výjimečně bývá držen i jako pes společenský.
Výskyt: Malý ráz, který je chován relativně nejčastěji, už byl dovezen i k nám.
Možná záměna: Malý nejspíše s křížencem neurčitého typu, možná také se statnější čivavou.
pes i fena: 4-5 kg, 20-30 cm
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.