Porcelán / Porcelaine
Mezi francouzskými honiči patří k nejstarším a nejpůvodnějším. Pochází z provincie Comté na východě francouzských Alp, přímo na hranici se Švýcarskem, a je tak pravděpodobně blízce příbuzný se švýcarskými honiči. Doba jeho rozkvětu nastala už v 16.-18. století, během francouzské revoluce téměř vymizel, po roce 1845 však bylo plemeno zrekonstruováno, zřejmě i za pomoci švýcarských chovatelů a jejich honičů. Název dostal podle porcelánově svítivé bílé barvy své srsti.
Popis: Velmi ušlechtilý, jemně působící honič francouzského typu. Hlava suchá a jemně modelovaná, celkově spíše dlouhá. Lebka široká mezi ušima, nevýrazný stop. Nos velký a výrazně černý. Čenich ani hranatý, ani špičatý. Nosní hřbet u kořene rovný, ke konci mírně vyklenutý. Pysky nepříliš volné. Oči tmavé, s inteligentním, něžným pohledem. Uši zavěšené, jemné, dosahující délky nosu, nasazené v rovině očí nebo pod ní. Krk dlouhý a štíhlý, může mít nevelký lalok. Hřbet široký a rovný. Bedra široká, mohutně osvalená. Záď mírně šikmá. Hrudník hluboký. Slabiny mírně vtažené. Ocas u kořene silný, ke konci se zeslabuje, středně dlouhý, mírně prohnutý. Končetiny dlouhé, suché, ne přehnaně slabé. Tlapky tvaru typického pro francouzského honiče, prsty spíše dlouhé a suché. Srst krátká, jemná, přiléhavá. Zbarvení bílé s nevýraznými oranžovými plotnami okrouhlých tvarů, které nikdy netvoří plášť. Typickým znakem plemene je oranžové stříkání na uších.
Charakteristika: Pes venku nabitý energií, silný, s velmi výraznými loveckými instinkty, doma však klidný. Navzdory křehce působícímu zjevu to je tvrdý a vytrvalý lovec. Poměrně dobře ovladatelný, tvárný, jemný, přítulný a oddaný.
Zvláštní nároky: Potřebuje opravdu hodně pohybu a vždy hrozí nebezpečí, že se pánovi v přírodě na nějakou dobu (která se může prodloužit i na několik hodin) ztratí z dohledu, když narazí na stopu zvěře.
Užití: Původně smečkový pes používaný ke štvaní. Především k lovu malé zvěře, hlavně zajíců, ale také srnců. Dokáže zastavit i divoká prasata. Pracuje hlasitě. Uplatňuje se i jako barvář při práci na pobarvené stopě. Je schopen dokonce i aportovat. Kvůli atraktivnímu zjevu bývá občas držen i jen jako společník.
Výskyt: Vzácný, o něco častější jen ve Francii a ve Švýcarsku. Chován a vzácně odchováván je i u nás.
Možná záměna: Vzhledem k jedinečné bílé srsti nepravděpodobná. Podobný schwyzský honič má po těle velmi výrazné oranžové plotny.
pes: 55-58 cm
fena: 53-56 cm
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
