Pěvuška modrá

10Z4dáli ani její šat nás ničím neupoutá. Je to vrabcovitě zbarvený štíhlý ptáček, to je tak vše. Pokud se ovšem na zpívajícího samečka podíváme silnějším dalekohledem, budeme velmi překvapeni. Především jeho makově modrým zbarvením hlavy a hrudi. Pokud bychom měli štěstí a pozorovali samečka víceletého, nejen dosud plně nevybarveného loňského, pak by ta maková modř byla ještě makovější a na prsou ta modrá skvrna ještě rozsáhlejší.

Sama krása je i hnízdečko pěvušky modré. Je celé zhotoveno ze zeleného mechu, kotlinka je zpravidla vystlána červenými nitkami - sporogony mechu ploníku - a v kotlince můžeme spatřit 4 až 6 jednobarevně modrozelených vajíček. Bohužel hnízdo pěvušky je vždy tak ukryto, že jen málokdo jej vůbec někdy spatřil.

Kde se tedy můžeme s pěvuškou modrou vůbec setkat? Předně je to ve všech větších zahradách a parcích s hustými koniferami, ve městech i na venkově, včetně Prahy i ostatních našich velkých měst, rovněž však na lesních pasekách s nízkými smrčky, v hustých trnkových křovinách na okrajích lesů, stejně tak i v horských klečových porostech v Krkonoších, na Šumavě, na Českomoravské vrchovině a všech našich ostatních horách.

Naše pěvušky jsou sice tažné, přezimují však nepříliš daleko, nejdále pod Alpami v Itálii a Francii a velmi brzy se opět vracejí. Mimoto u nás přezimují ojedinělé pěvušky ze Skandinávie a Pobaltí, a ty se s prvními slunečnými dny rovněž rozezpívají.

Nakonec bych se rád obrátil na všechny majitele lesů, kteří se snaží dát svůj les do pořádku, aby nelikvidovali hromady klestí po těžbě v období hnízdění ptáků. V těchto hromadách s oblibou hnízdí právě pěvuška modrá, vedle ní však i střízlík, červenka, pěnice černohlavá, kos černý, protože husté suché větve je bezpečně chrání před mnoha predátory.

Základní údaje

Pěvuška modrá (Prunella modularis). Velikosti vrabce. Hřbet a křídla má hnědá s tmavým skvrněním, hlavu a prsa šedavé až makově šedomodré (starší samečci), spodinu těla světlejší. Vyskytuje se zejména v lesích, většinou jednotlivě v hustých křovinných nebo bylinných porostech. Živí se hmyzem a dalšími drobnými bezobratlými, bobulemi, semeny apod. Potravu sbírá vesměs na zemi, méně často nevysoko ve větvích. Hnízdo staví na smrčcích a dalších nízkých dřevinách, někdy i v hromadách větví nebo na zemi. Hnízdí dvakrát ročně. Snůšku 4 až 5 vajec zahřívá pouze samička, mláďata krmí oba rodiče. Naše pěvušky jsou převážně tažné, od září odlétají zimovat do Rakouska, Švýcarska, Francie a Itálie, odkud se vracejí v březnu. Kromě menší části našich populací u nás zimují také ptáci ze Skandinávie a z Finska.