Petr Borkovec

Na rybím trhu v Ravenně, uprostřed dlaždic a věží,v umbrách a okrech, v sienách, stříbrné dorády leží.

Den se roztékal ve stružkách, žádný kohoutek nebyl dovřený, vany a mísy protékaly. Vrátil se do postele, ale po chvíli se rozhodl, že se půjde podívat na Vínový kopec.

To místo není na plátně s portrétem vln nebo na rytině s portrétem plachetnice, ale klidně by mohlo být. Když tam stojím, vždycky se cítím jako v obraze.

Cestou jsme prostudovali historii svátku úhořů a dějiny sladkoslané a slanosladké delty, do níž míříme, i rybářskou historii Codiga a ostrovů, na kterých se rozkládá.

Kytice křišťálových sardinek milostné psaníčko tají.Klokotá racek ve stěžních. Čluny se dotýkají.

Ke konci knížky Astrid Lindgrenové Kalle Blomkvist zasahuje opouštějí Kalle, Anders a Eva-Lotta ostrov, na kterém předtím prožili mnoho nebezpečných dobrodružství.

Nevím dost dobře, kde začít s líčením, ale rozhodl jsem se, že začnu lesem, který byl po důkladné prořezávce, a zatím neuklizený.

Tak dlouho jsme se pokoušeli přejít rozvodněný horský potok suchou nohou, tak dlouho jsme pátrali na břehu proti proudu po užším nebo šikovném místě, až jsme se vyzuli.

Zima již jest konec vzala, fiala se ukázala. V pučících větvích mlaskají špačci. Modřence zaplavují zahradu a nejnovější špaček, který se vylíhl z kukly, v nich čeká.

V bytě u moře není vůbec nic na práci, a tak chodíme brzy spát a probouzíme se zimou. Levný přímotop vyhazuje pojistky. Většinou jenom u nás bouchne hlavní jistič.