Pěnice pokřovní

7. prosinec 2001
Vědecké zařazení Pěvci
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Pěnice pokřovní
0:00
/
0:00

Pěnice pokřovní je sice poměrně běžný pták, rozšířený téměř po celém našem území, ale dosti uniká pozornosti lidí. A to i přesto, že často žije v jejich těsné blízkosti. Jak napovídá i její druhové jméno, obývá především křoviny a mladé porosty nejrůznějších dřevin při okrajích lesů, v polních remízcích, ve větrolamech, ale také třeba v parcích, zahradách a na hřbitovech.

Když si zapamatujeme její zpěv, zcela jistě pěnici pokřovní na jaře mezi dalšími ptačími hlasy objevíme.

Spatřit ji, to je ale poněkud těžší. Tento drobný ptáček je nejmenší z našich pěnic a je zbarven velmi nenápadně, šedě až hnědavě šedě, jen bradu a hrdlo má bílé. Nenápadně se pohybuje ve změti větví a listí ve křoví, kde si také poměrně nízko nad zemí staví své hnízdo, které je spletené z trávy a kořínků.

Samička snáší většinou čtyři až pět vajíček, která oba rodiče střídavě zahřívají. To jim trvá dvanáct až třináct dnů. Mláďata, která se z nich potom vylíhnou, jsou krmena oběma rodiči.

Pěnice pokřovní je tažná. Na hnízdiště přilétá ve druhé polovině dubna a na cestu do zimovišť se vydává v srpnu až září. Táhne jihovýchodním směrem, tedy přes Balkán a dále potom přes východní Středomoří až do východní Afriky.

V potravě pěnice pokřovní převládají nejrůznější bezobratlí, hlavně hmyz. Na sklonku léta se pak významnější součástí jídelníčku stávají i bobule keřů, třeba černého bezu.

Výsledky sčítání ptáků nám neukazují, že by se v počtech pěnic pokřovních v České republice něco významného dělo, že by počty klesaly, nebo naopak výrazně stoupaly, takže se zdá, že jejich stavy se v České republice udržují na víceméně stálé úrovni.

Základní údaje

Pěnice pokřovní (Sylvia curruca) je menší a štíhlejší než vrabec. Celkové zbarvení hnědošedé, znaky důležitými pro určení jsou bílé hrdlo, tmavošedá skvrna na tváři a bílé okraje ocasu. Vyskytuje se v křovinách, mladých porostech dřevin, v parcích, zahradách a na hřbitovech. Potrava živočišná, koncem léta i rostlinná (bobule). Hnízdo staví v husté spleti větví nízko nad zemí. Snůšku 4 až 5 vajec zahřívají oba rodiče, kteří také společně pečují o mláďata. Tažná, zimuje ve východní Africe. Přilétá v dubnu, odlétá v září.

Jak vznikaly nahrávky

Zpěv pěnice pokřovní zaslechneme často z křovinatých porostů všeho druhu. Od mnoha samečků však neuslyšíme úplný zpěv, takže pro ideální nahrávku je třeba pečlivě vybírat. Úplný zpěv sestává ze tří oddílů, z nichž první dva někteří samečci vynechávají. Úvodí část je velmi tiché a jemné pískání. Druhý oddíl je drmolivé švitoření sestávající ze škrtavých hvizdů. Poslední část je řada až asi deseti rytmicky přednesených slabik, znějících jako „dli dli dli“.

autor: Pavel Pelz