Ondatra pižmová

Celá historie zavezení ondatry k nám do Čech je, myslím, známá, takže bych jenom připomněl, že byla vysazena v roce 1905 na panství knížete Colloredo-Mansfelda v okolí Dobříše. Když už se k nám dostala, množila se mimořádně rychle a v té první fázi způsobila úplný rozruch, protože se soudilo, že je to škodlivé zvíře, že rozhrabává hráze rybníků a že žere ryby. Nakonec se ale zjistilo, že je to ideální kožešinové zvíře a že má i svůj význam, poněvadž naše rybníky hodně zarůstaly a ondatra udělala dobrou službu i v tomto směru.

Ještě za svého mládí jsem poznal spoustu lidí, kteří se živili lovem ondater. Říkalo se jim myšaři a vyvinuli zvláštní způsob odchytu ondater takzvaným pícháním. Ondatra buď žije v norách v březích, nebo má hrady, to znamená velké haldy přímo na vodě. Ty ondatry, které se skrývaly v norách, myšaři lovili tak, že před východy nor dali síťky a potom dlouhým bodcem bodali po noře, takže odtud ondatry vyhnali a ty se chytaly do sítěk. Takhle se daly v jižních Čechách ulovit za den třeba desítky ondater. Oni je pak hned stahovali, kůže prodávali, maso se dokonce i jedlo. Dnes ovšem už nikdo ondatry neloví.

Základní údaje

Ondatra pižmová (Ondatra zibethicus). Původně severoamerický hlodavec s dlouhým, téměř lysým ocasem. Délka těla 25 až 40 cm, ocasu 20 až 30 cm. Zbarvení svrchní části těla je kaštanově hnědé, spodiny světle šedé až nažloutlé. Vyhledává vodní plochy s dostatkem porostů. Výborně plave a potápí se, aktivní je hlavně v noci a ráno. V březích si vyhrabává hluboké nory, na zimu staví z rákosu plovoucí kupovité hrady. Hlavní složku potravy tvoří vodní rostliny, doplňkovou složku měkkýši a další menší živočichové či leklé ryby. Mívá tři i čtyři vrhy ročně; doba rozmnožování začíná v březnu. Samice rodí po třítýdenní březosti 5 až 14 mláďat.