Norský buhund
Kořeny tohoto přírodního špicovitého plemene ze Skandinávie sahají mnoho set let do historie. Podobní psi se v jihozápadním Norsku vyskytovali už v prvním tisíciletí našeho letopočtu. Vždy to byli především pomocníci pastevců ovcí a zároveň dobří hlídači. Jejich vzhled se po dlouhá staletí až do dnešní doby takřka nezměnil.
Popis: Špicovitý pes střední velikosti a kvadratické stavby těla. Hlava lehká, klínovitého tvaru, suchá. Uši vzpřímené a vysoko nasazené, oči tmavé, energického výrazu. Končetiny rovné, silné, hrudní s přilehlými lokty. Tělo krátké, kompaktní, s hlubokým hrudníkem. Srst krátká, nepatrně delší jen na krku, ramenou, zadních stranách končetin a hrudníku. Zbarvení pšeničné od poměrně světlé do žlutavě červené. S černě zbarvenými konečků chlupů, které ale nesmějí ovlivňovat základní barvu, nebo bez nich. Maska je povolena. Preferovány jsou čisté a světlé barvy. Také černá.
Charakteristika: Velmi vytrvalý, odolný a skromný pes. Je energický, aktivní a také, jako většina špiců, dosti hlasitý. Vyžaduje důslednou výchovu a intenzivní kontakt s člověkem, s nímž dokáže komunikovat celou škálou nejrůznějších zvuků a gest.
Zvláštní nároky: Potřebuje dost pohybu a vhodné zaměstnání. Hodí se spíše na venkov.
Užití: I když prý dodnes neztratil nic ze svých praktických schopností ovčáckého psa, většinou už je chován jen jako bezproblémový a aktivní společník. Stále zůstává dobrým a bystrým hlídačem.
Výskyt: Mimo Skandinávii je norský buhund velmi vzácný, častěji je chován snad jen v Anglii a v Austrálii.
Možná záměna: S vzácným islandským psem, který je výrazně menší a bývá dvojbarevný. Rovněž vzácný norský losí pes (elkhund) je zase větší a šedý.
pes: 14-18 kg (až 25 kg), 43-47 cm
fena: 12-16 kg (až 25 kg), 41-45 cm
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
