Německý pinč

21. září 2010

Kategorie Pinčové, knírači, plemena molossoidní a švýcarští salašničtí psi

Má původ společný s ostatními pinči a knírači. Ještě na konci 19. století se v podstatě jednalo o hladkosrstou variantu drsnosrstého pinče, z něhož se později vyvinul střední knírač. Středně velcí hladkosrstí psi se odnepaměti vyskytovali na německém, ale i českém venkově a plnili tam nejrůznější úkoly: lovili krysy, hlídali dvůr, doprovázeli formany a povozníky. Po druhé světové válce plemeno téměř vyhynulo, podařilo se ho obnovit až v padesátých letech 20. století.

Popis: Středně velký hladkosrstý pes, tělesnými proporcemi odpovídající střednímu knírači s hrdým držením těla a plynulými liniemi. Hlava klínovitá, s nevýrazným stopem. Uši ve tvaru písmene V, překlopené, vysoko nasazené. Čtvercová tělesná stavba. Hřbet krátký, jeho délka odpovídá kohoutkové výšce. Krk ušlechtile klenutý. Ocas se dříve kupíroval, nyní se ve většině zemí ponechává přirozený, žádoucí je šavlovité nebo srpovité nesení ocasu. Srst krátká, přiléhavá, hustá a lesklá. Zbarvení buď červenohnědé až jelení červeň, nebo černé s pálením.

Charakteristika: Živý, pozorný a pohyblivý pes rychlých reakcí. Po svých vesnických předcích zdědil přirozenou ostrost a schopnost poradit si v každé situaci. Je velmi učenlivý a inteligentní, dobře hlídá. K cizím nedůvěřivý.

Zvláštní nároky: Na běžnou péči velmi nenáročný, skromný pes, který však potřebuje znalé, pevné vedení a dostatek pohybu a zaměstnání.

Užití: Dříve všestranný selský pes, dávič potkanů, doprovod formanů. Dnes společník a hlídač, všestranně sportovně nadaný.

Výskyt: Na rozdíl od svého drsnosrstého protějšku, středního knírače, se nikdy příliš nerozšířil. U nás je pravidelně odchováván, setkáváme se s ním však spíše sporadicky.

Možná záměna: Varieta černá s tříslovou se podobá manchesterskému teriérovi, který je však v kohoutku téměř o 10 cm nižší.

pes i fena: 14-20 kg, 45-50 cm

autoři: Martin Smrček , Lea Smrčková