Německý ohař dlouhosrstý

Patří do skupiny typických evropských ohařů, kteří se již ve středověku vydělili od původních honičů zvláštním způsobem práce: zvěř neštvali, ale vyhledávali čichem, tzv. vysokým nosem, a její přítomnost lovci signalizovali vystavováním, tj. typickým strnulým postojem. Proto se jim říkalo stavěči. Později s vývojem palných zbraní se přeměnili ve všestranně upotřebitelné psy. K vydělování jednotlivých plemen ohařů začalo docházet od 2. poloviny 19. století. Více odlišností bychom nalezli jen u německého ohaře dlouhosrstého, který někdy dokonce nebývá řazen k pravým ohařům, ale je označován za "ohaře typu španěla".

Popis: Větší pes souměrné tělesné stavby. Hlava suchá, výrazná, ani příliš lehká, ani těžká, s výraznými nadočnicovými oblouky a jen mírně spadajícími pysky. Oči středně velké. Uši středně dlouhé, vysoko a zeširoka nasazené, dole zaoblené, přiléhající k hlavě. Krk svalnatý, mírně klenutý. Tělo s pevným, nepříliš dlouhým hřbetem, širokými, mírně klenutými bedry a hlubším hrudníkem. Končetiny dlouhé, rovné, suše osvalené. Ocas vysoko nasazený, bohatě osrstěný. Přirozený by měl dosahovat k hleznu a měl by být nesen rovně nebo lehce šavlovitě zahnutý. V klidu dole, při pohybu vodorovný, při hledání se živě pohybuje. Srst delší. Zbarvení: Hnědé s malými bílými stříkanými odznaky na prsou nebo na nohou, hnědé bez odznaků, bělouš v různých odstínech s hnědou hlavou s hnědými plotnami nebo skvrnami.

Charakteristika: Pracovitý, neúnavný, odolný. Inteligentní a učenlivý, přátelský k dětem. Vyrovnaný, spolehlivý, ovladatelný.

Zvláštní nároky: Je vhodné poskytnout mu lovecké vyžití. Hodí se spíše pro držení na venkově. Velké nároky na pohyb.

Užití: Univerzální lovecký pes. V roli společníka se příliš neuplatňuje.

Výskyt: Mnohem méně běžný než německý krátkosrstý ohař. Mimo myslivecké kruhy se s ním však setkáváme spíše výjimečně.
Pozn. Další tři plemena německých ohařů dnes Mezinárodní kynologická federace považuje za samostatná, i když přinejmenším německý ohař drsnosrstý a drátosrstý jsou prakticky jen varietami jednoho a téhož plemene.

pes: cca 30 kg, 62-66 cm
fena: cca 30 kg, 58-63 cm

autoři: Martin Smrček, Lea Smrčková