Německá doga

Bezprostředními předchůdci německé dogy byli tzv. býkohryzové, psi používaní k nahánění dobytka, k lovu, ke štvanicím na divoká prasata i šelmy. Později se vyvinul různé lokální formy dog lišící se velikostí a barvou. První standard německé dogy byl vydán roku 1880 u příležitosti výstavy psů v Berlíně. Německá doga z přelomu století už v zásadě odpovídala dnešnímu vzhledu tohoto plemene.

Popis: Nápadně velký, přitom elegantní a ušlechtilý pes. Hlava protáhlá a úzká, jemně modelovaná, tzv. "cihlového" tvaru. Dnes již pouze nekupírované uši vysoko nasazené, přiléhající k lícím. Krk dlouhý, suchý, svalnatý. Hřbet krátký a silný, hrudník klenutý až k loktům. Ocas dosahující až k hleznu, vysoko nasazený, ke špičce se stejnoměrně zužující. V klidu visí v přirozeném oblouku, nesen lehce jako šavle, ne však příliš nad linií hřbetu. Srst krátká, přiléhající a hustá. Barva žlutá, žíhaná, skvrnitá, černá, modrá.

Čtěte také

Charakteristika: Ušlechtilý pes klidného a hrdého chování, přezdívaný "Apollon mezi psy". Dogy bývají přátelské k lidem i ke zvířatům, pověstný je jejich výborný vztah k dětem. Ztělesňují v sobě ideální psí vlastnosti: fyzickou krásu s inteligencí, věrností i odvahou.

Zvláštní nároky: Vzhledem k tělesným rozměrům je doga mimořádně náročná na množství, ale především, zvláště v době vývoje, kvalitu potravy. Držení tak velkého psa předpokládá i dostatečné prostorové možnosti a fyzický fond majitele. Poměrně pozdě dospívá a dožívá se v průměru jen 8-10 let věku.

Užití: Dnes reprezentativní společenský pes, dobrý hlídač a vynikající společník.

Výskyt: Snad od dob svého vzniku si trvale udržuje poměrně velký okruh příznivců.

Možná záměna: Vzhledem k velikosti a typu nepravděpodobná.

pes: min. 80 cm
fena: min. 72 cm

autoři: Martin Smrček , Lea Smrčková

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.