Neapolský mastin
Jako ostatní molossoidní psi bývá odvozován od řeckého kmene Molossů, a jeho původ tudíž sahá do doby několik set let př. n. l. Římané podobných psů používali ke zvířecím zápasům v arénách i při tažení svých legií. V usedlostech na úpatí Vesuvu a v okolí Neapole byli jeho předkové chováni po staletí. FCI uznán až v roce 1949.
Popis: Poměrně velký, těžký podsaditý pes obdélníkového formátu. Masivní hlava s krátkou čenichovou partií (tvoří asi třetinu délky hlavy), obličej pokrytý množstvím vrásek. Pysky těžké, masité a silné. Oči téměř kulaté, daleko od sebe, malé uši trojúhelníkového tvaru, ploše přiléhající k lícím. Na krku lalok. V zemích, kde to je povoleno, se dodnes kupírují nakrátko. Trup silný, o desetinu delší než výška v kohoutku. Hrudník hluboký, břicho mírně vtažené. Ocas silný, široký a tlustý v nasazení; je silný a ke konci se lehce zužuje. V klidu je nesen svěšený jako šavle, v pohybu se zvedá na úroveň hřbetu nebo mírně nad ni. Kůže po celém těle volná a bohatá. Srst lesklá, tvrdá a hrubá, hustá, všude stejné délky. Zbarvení: většinou šedé, ale také černé, hnědé, jelení, plavé,
Charakteristika: V zásadě klidný, pomalý a rozvážný, ke svým lidem většinou přátelský. Cítí-li se v ohrožení, velmi nebezpečný. K cizím nedůvěřivý, ale nikoli bezdůvodně agresivní.
Zvláštní nároky: Vyžaduje velmi důslednou výchovu, socializaci na lidi i na zvířata od útlého mládí. Není náročný na pohyb, ale na množství potravy i na prostor. Zvířata extrémní v typu často mívají zdravotní problémy.
Výskyt: Dnes spatří spíše ke vzácným, u nás málo chovaným plemenům.
Užití: Dříve bojový, dnes atraktivní společenský pes a dobrý hlídač i ochránce.
Možná záměna: S jinými molossy, např. cane corso, od všech se však liší větší lymfatičností a nadbytkem volné kůže.
pes: 60-70 kg, 65-75 cm
fena: 50-60 kg, 60-68 cm
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
