Na Den židovských památek se otevřou i méně známá místa po celé republice
Letní prázdniny se už přehouply do druhé poloviny, ale období výletů ještě zdaleka nekončí. Už jste se byli podívat třeba v Luži, Blevicích nebo v Drážkově? Nejen na tato málo známá místa, která se připojila ke Dni židovských památek, vás teď pozveme. Akce se uskuteční příští neděli 14. srpna.
Čtyři polorozbořené zdi a uprostřed strom – tak vypadala ještě před pár lety synagoga v Polné na Vysočině. Zdevastovanou budovu se podařilo zachránit a vrátit jí dřívější lesk. Upozornit na podobné příběhy s dobrým koncem se rozhodla Židovská obec v Praze. I to byl důvod, proč připravila na druhou srpnovou neděli Den židovských památek. O smyslu celé akce více řekl jeden z jejích iniciátorů, Pavel Veselý:
„Hlavním cílem je představit mimopražské židovské památky a péči o ně. Tím, jak jsou tyto památky mimo tradiční turistická centra, tak bývají neprávem opomíjeny a trochu na to doplácejí.“
Do akce se zapojily téměř čtyři desítky regionálních židovských památek. Jsou mezi nimi i významná centra židovské kultury opravená v minulých letech v rámci projektu 10 hvězd – jako například Mikulov, Krnov a Plzeň, nebo právě zmiňovaná Polná. Návštěvníkům se ale otevřou i památky na méně známých místech – třeba v Kolodějích nad Lužnicí, Voticích nebo v Úštěku. Další zmiňuje Pavel Veselý:
„Může to být například hřbitov v Blevicích, kde se na náhrobcích nacházejí nápisy v jidiš, a ne v němčině nebo hebrejštině, jak to bylo běžné. Může to být třeba hřbitov v Heřmanově Městci, na kterém se nacházejí asymetrické náhrobní kameny typické pro východní Čechy. Těch památek je spousta a všechny jsou zajímavé. A i když ne tím, co se tam nachází, tak třeba tím, že tam byla dokončena náročná rekonstrukce.“
A skutečně bylo co opravovat. Do dnešní doby se dochovaly zhruba dvě stovky synagog a na 370 židovských hřbitovů, často v dost žalostném stavu. Na opravy zchátralých židovských památek se musely najít stovky milionů korun. Například na projekt 10 hvězd šlo více než 280 milionů korun, většinou z dotací Evropské unie. Velmi významným investorem oprav památek byla ale také Židovská obec v Praze, která vlastní 30 synagog a 175 židovských hřbitovů ve středních, východních a jižních Čechách:
„V 90. letech Židovská obec Praha přijala památky – hřbitovy – které neměly ohradní zeď, nebyla tam branka, nebyly tam prakticky žádné stojící náhrobky, hřbitov byl zarostlý náletovou dřevinou. Během 25 let se podařilo památky uvést do stavu, kdy tam je opravená zeď, je tam brána, stojí tam hřbitovní dům, hřbitov je vysekán a náhrobky jsou postaveny, takže ty změny jsou opravdu znatelné.“
Popisuje Pavel Veselý z Židovské obce Praha. Vstupné bude do většiny objektů v Den židovských památek zdarma nebo jen symbolické. Pokud se akce nultého ročníku osvědčí, bude s ní Židovská obec v Praze počítat i na příště. Seznam všech zapojených míst zájemci najdou na stránkách pražské židovské obce a na jejím facebookovém profilu.
Proč se v Třebíči můžete cítit jako v nebi? A proč Židé ve středověku vyráběli meče? Celý pořad Šalom alejchem si kdykoli poslechněte v našem audioarchivu.
