Modrý gaskoňský baset / Basset Bleu de Gascogne

Popis: Silný krátkonohý baset, který však není lymfatický. Zřetelný týlní hrbol, výrazné spadající, pysky překrývající spodní čelist, což dává čenichové partii hranatý tvar. Nosní hřbet stejně dlouhý jako mozkovna, mírně vyklenutý. Uši zavěšené, nasazené pod linií očí a dlouhé - délkou mohou přesahovat konec nosu. Krk dlouhý, mírně klenutý, s mírným lalokem. Hrudník dosahující pod úroveň lokte. Končetiny silné, tolerují se i mírně vytočené. Zbarvení tvoří směs černých a bílých chlupů, které jsou celkově promísené (bělouš), což psu dává břidlicově modrý odstín. Povoleny jsou černé plotny. Tříslové znaky (pálení) jsou umístěny nad očima, na lících, pyscích, vnitřní straně uší, na končetinách a u kořene ocasu.

Charakteristika: Vyrovnaný, přátelský, veselý pes se sklonem k samostatnému jednání. Je aktivní, čilý a vytrvalý, přizpůsobený k lovu. Má velmi zvučný, znělý hlas a jemný nos. Vzhledem ke svému původu smečkového psa se dobře snáší s ostatními psy. Doma bývá klidný a bezproblémový.

Zvláštní nároky: Stejně jako většina ostatních honičů se vyznačuje výraznou loveckou náruživostí a posedlostí pronásledováním zvěře. Proto je třeba věnovat velkou pozornost výcviku přivolání a psa nepouštět na volno v zazvěřených oblastech. Také dobrému oplocení je třeba věnovat velkou pozornost, protože mívá tendence vyrážet do okolí i na vlastní pěst.

Užití: Nízkonohý honič k lovu se střelnou zbraní, někdy ke štvaní a také k nahánění zajíců i králíků. Původně používán především k lovu ve smečce, dobře však pracuje i sám. V poslední době se s ním občas setkáváme i jako se psem rodinným.

Výskyt: Celosvětově vzácný, i když stále vzácnější než ostatní modří gaskoňští honiči. Ojediněle se objevuje a byl odchován už i u nás.

Možná záměna: S rovněž velmi vzácným malým švýcarským honičem lucernského typu, s nímž má shodné zbarvení, ale oproti němu přece jen kratší končetiny a těžší tělesnou stavbu.

pes i fena: 34-38 cm