Malý münsterlandský ohař

21. září 2010

Kategorie Ohaři

Navazuje na staré ptačí psy a tvoří přechod mezi klasickými ohaři a španěly. Svým původem je vlastně jen barevnou varietou německého dlouhosrstého ohaře, od něhož se oddělil po roce 1908, kdy byli černobíle zbarvení psi tohoto plemene vyloučeni z chovu. Posléze došlo k rozdělení na dva velikostní rázy, dnes považované za samostatná plemena.

Popis: Středně velký elegantní lovecký pes vyvážených proporcí. Hlava ušlechtilá, suchá, mírně klenutá, se silným a dlouhým čenichem. Oči tmavohnědé, případně oříškové. Uši široké, vysoko nasazené, s dlouhou, roztřepenou srstí. Krk středně dlouhý, svalnatý, mírně klenutý. Tělo s hlubokým, prostorným, ne však sudovitým hrudníkem a středně dlouhým, pevným hřbetem. Končetiny hrudní rovné s praporci, pánevní s "kalhotkami". Ocas středně dlouhý, s dlouhou vlajkou, nesený rovně, na konci může být mírně zahnutý. Srst: dlouhá, hustá, hladká až mírně zvlněná, nepropouštějící vodu. Zbarvení hnědé a bílé, bělouš s rozsáhlými hnědými plotnami nebo pláštěm, stříkaný.

Charakteristika: Pohyblivý, živý, ale nikoliv nervózní lovecký pes. Snadno cvičitelný, přizpůsobivý, vlídný k dětem, veselý a přátelský. Navazuje velmi těsný vztah se svým majitelem.

Zvláštní nároky: Vyžaduje hodně pohybu a vhodný je nejlépe lovecký výcvik.

Užití: Univerzální lovecký pes, dobrý stopař i aportér, avšak s menším sklonem k vystavování. Může se stát i dobrým společenským psem ve sportovní rodině.

Výskyt: Oblíbený jak mezi myslivci, tak občas i jako pes společenský.

Možná záměna: S německým dlouhosrstým ohařem, od něhož se odlišuje menší velikostí. Rovněž se mu podobá bretaňský ohař, který je menší, kompaktnější a celkově méně elegantní.

pes: cca 15 kg, 54 cm
fena: cca 15 kg, 52 cm

autoři: Martin Smrček , Lea Smrčková