Maltézský psík/ Maltézáček

Jako ostatní bišonci (z nichž je zřejmě nejstarší) pochází pravděpodobně ze Středomoří. Jak dokládají starověké malby, jeho předkové patřili již k oblíbencům římských patricijů. Malé psíky "canes melitenses" zmiňuje už Aristoteles. Jeho vyobrazení se dochovala na mnoha renesančních obrazech. Do současné podoby byl vyšlechtěn až na počátku 20. století ve Velké Británii.

Popis: Malý pes s dlouhou bílou rovnou srstí, výrazně obdélníkového rámce. Hlava široká, bohatě osrstěná, s čenichem tvořícím přibližně třetinu celkové délky hlavy a výrazným stopem. Nosní hřbet rovný, s bohatým vousem. Oči tmavé, zakulacené, živého výrazu. Uši trojúhelníkové, vysoko nasazené, ploše přiléhající, porostlé dlouhou srstí. Krk dlouhý jako polovina kohoutkové výšky, nesený vzhůru. Rovný hřbet a prostorný, pod lokty sahající hrudník. Končetiny rovné, spíše kratší. Ocas nasazený v linii zádě, zatočený přes hřbet, porostlý dlouhou srstí. Srst sahající k zemi, lesklá a hedvábná, bez podsady. Zbarvení čistě bílé, toleruje se slonovinový nádech.

Charakteristika: Nesmírně oddaný a mazlivý pes. Je spíše klidnější povahy, vnímavý a citlivý. Velmi inteligentní, tvárný a přizpůsobivý. Rychle se učí.

Zvláštní nároky: Velmi náročná je péče o srst, kterou je nezbytné denně opatrně pročesávat a kartáčovat, pravidelně koupat a ošetřovat kosmetickými přípravky. Maltézáček se hodí výhradně pro držení v bytě.

Užití: Odjakživa výhradně společenský pes, vhodný i do toho nejmenšího městského bytu.

Výskyt: U nás tradičně chovaný, i když v posledních letech ho v popularitě zastiňuje bišonek.

Možná záměna: S ostatními bišonky (bišonek, boloňský psík, coton de Tuléar), od nichž se liší podstatně delší, hladkou srstí, která se nestříhá.

pes: cca 3-4 kg, 21-25 cm
fena: cca 3-4 kg, 20-23 cm

autoři: Martin Smrček, Lea Smrčková