Mallorská doga / Perro de Presa Malorquin/ Ca de Bou

Popis: Středně velké dogovité plemeno, silné a mohutné, obdélníkové stavby těla. Hlava silná a masivní. Stop jasně vyznačený, oblouky obočí tvoří výraznou čelní vrásku. Čenich široký a kuželovitý, nos rovný, mírně zvednutý, tvořící třetinu délky lebky. Oči velké, oválné, mírně šikmé. Uši malé, vysoko a po stranách nasazené, tzv. růžicové. Krk silný, mohutný, povolen je malý lalok. Bedra a slabiny krátké, poměrně úzké, se zřetelným obloukem k zádi. Hrudník válcovitý, hluboký, dosahující k loktům. Ocas nízko nasazený, u kořene silný, zužující se ke špičce. V klidu svěšený, v pohybu tvořící lehký oblouk a zvednutý do výše hřbetu. Srst krátká, hrubá. Zbarvení žíhané, plavé, černé, povoleny jsou bílé skvrny (do 30 % rozsahu) a černá maska.

Charakteristika: Klidný, přiměřeně aktivní, sebevědomý pes. Za běžných okolností důvěřivý, v případě ohrožení však razantní a ostrý. Ostražitý, avšak málo štěká. Rodině mimořádně oddaný, cizí je ochoten akceptovat v přítomnosti pána, pokud zrovna nehlídá. Výrazné strážní vlohy.

Zvláštní nároky: Jako všichni psi podobného typu si žádá zkušeného, rozhodného majitele, který by ho dokázal usměrnit a udržet pod kontrolou. Problémy mohou nastat ve vztahu k jiným psům. Nezbytná je dobrá socializace od útlého mládí. Potřebuje více pohybu než velcí molossové.

Užití: Býval používán ke štvaní dobytka a také ke psím zápasům. Dnes chován převážně jako pes společenský, hlídací a k obraně osob.

Výskyt: Ještě nedávno zcela neznámý, v posledních letech se však zvolna šíří, a to i u nás.

Možná záměna: Oproti většině ostatních molossů je menší, podsaditější, s typickým nosem směřujícím mírně vzhůru.

pes: 55-58 cm
fena: 52-55 cm