Maďarský ohař krátkosrstý / Vizsla

Typický evropský ohař, navazující na "žluté turecké psy", zmiňované na území dnešního Maďarska už v době raného středověku. Z 15. století se dochoval první podrobnější popis psa, odpovídající dnešní vizsle. Ovšem skutečné plemeno se z ní vytvořilo až počátkem 20. století za přikřížení německých krátkosrstých ohařů, výmarských ohařů, pointrů a možná i chrtů. Cílevědomý chov začal v roce 1920, v roce 1936 byl maďarský ohař uznán FCI jako samostatné plemeno.

Popis: Středně velký, mimořádně ušlechtilý ohař s typickou krátkou, žemlově zbarvenou srstí. Hlava suchá, ušlechtilá, dobrých proporcí, s mírným stopem. Oči oválné, v barvě ladící s barvou srsti. Uši středně dlouhé, poněkud vzadu a středně vysoko nasazené, ploše přiléhající k lícím, tvaru zakulaceného V. Krk středně dlouhý, mírně klenutý, dobře osvalený, bez rušivého laloku nebo vrásek. Tělo silné, dobrých proporcí, mírně obdélníkové, s výrazným kohoutkem. Hřbet rovný, hrudní koš středně široký, dosahující až k loktům. Končetiny rovné, silných kostí, pánevní dobře osvalené. Ocas relativně nízko nasazený, středně silný, někde se ještě kupíruje. Pokud není krácen, dosahuje až k hlezennímu kloubu a je rovný, případně lehce šavlovitě zahnutý. Při pohybu je nesen do úrovně hřbetu. Pohyb pružný a elegantní prostorný klus. Srst: krátká, rovná, přiléhající a drsná, na uších sametová, na ocase delší, bez podsady. Zbarvení: Různé odstíny žemlové barvy. Červené, hnědavé nebo vybledlé barevné tóny jsou nežádoucí. Ušní mohou být o něco tmavší.

Charakteristika: Pes jemného a ušlechtilého vzezření i chování, přitom silný a temperamentní. Má vynikající lovecké vlastnosti: skvělý nos, pevné vystavování, spolehlivé aportování, živá, přátelská, vyrovnaná, lehce cvičitelný. Snadno navazovat kontakt s vůdcem patří k jeho základním vlastnostem.

Zvláštní nároky: Vyžaduje citlivé a jemné zacházení, nesnáší hrubost. Potřebuje dost pohybu.

Užití: Všestranný lovecký pes pro lov v poli, na vodě i v lese, projevuje výrazný smysl pro stopu, pevné vystavování, aportování. Dobře zvládá práci v obtížném terénu i extrémní počasí Pro svou bezproblémovou povahu a přizpůsobivost je vhodný i jako společník, i pro držení v bytě.

Výskyt: V poslední době u nás velmi oblíbené, téměř módní plemeno, z ohařů zřejmě nejčastěji chované i jako společník.

Možná záměna: Od většiny ostatních hladkosrstých ohařů se liší typickou zlatou barvou a jemnější tělesnou stavbou.

pes: 22 - 30 kg, 56 - 61 cm (s možnou odchylkou 1 - 4 cm)
fena: 22 - 30 kg, 52 - 57 cm (s možnou odchylkou 1 - 4 cm)

autoři: Martin Smrček, Lea Smrčková