Pojizeří je etnograficky i geograficky velmi pestrá oblast, která leží v severovýchodních Čechách a sahá od podhůří Krkonoš na Turnovsko až k okolí Mnichova Hradiště.
V přímém přenosu zazpívali Ján Ambróz, Zuzana Šuláková a Jiří Krpec. Doprovodili je CM Friš a Beskydský folklórní orchestr.
Připomeňte si legendární romské kapely z našich končin a Slovenska, jejichž členové jsou pokračovatelé muzikantských rodů.
Středověké a novověké včelařské právo a historie medařských cechů. To je téma tohoto Špalíčku.
Pohřeb svobodných mladých lidí měl v minulosti na Chodsku zvláštní charakter. Vystrojila se jim „posmrtná svatba“, která měla znázorňovat jejich nenaplněný životní osud.
Ve výběru Jaroslava Kneisla uslyšíte archivní nahrávky Jarmily Šulákové s ostravskou CM Technik a BROLNem i písní v podání CM Soláň.
Historické řemeslo, lidová tradice, umění, součást lovu a myslivosti i světové kulturní dědictví: to vše je sokolnictví.
Josef Holcman je životním požitkářem a osobností regionu. Zapadne do společnosti jmen, jakými byli a jsou Miroslav Zikmund, Karel Pavlištík či Břetislav Rychlík.
Zahřejme se písničkou a povídáním o ohni a pověrách s ním spojených. Pořad připravila Marie Hvozdecká.
Nahlédněme pod pokličku kolegům z folklorní redakce ČRo Olomouc a poslechněme si nové snímky lidové hudby, které tam vznikly v loňském roce.
Pavel a Jiří Zogatovi, Jožka Laža, Vlasta Grycová nebo Tomáš Koláček. Ti všichni kdysi nahrávali v rozhlasových studiích a také se vám představí v dnešním pořadu.
Zavzpomínejme ještě jednou na letošní ročník Mezinárodního folklorního festivalu CIOFF® Plzeň. Vystoupil na něm mezi jinými také soubor Kopaničár.
Jak vypadal za časů našich předků hospodářský rok? Začínal pro ně v březnu. Během zimy totiž odpočívali a věnovali se lidovým řemeslům, jako bylo tkaní nebo řezbářství.
Novouherské písně k nám pronikly na přelomu 19. a 20. století z území tehdejších Uher. Některé z nich zdomácněly natolik, že je považujeme za naše.
S nahrávkami se znovu vrátíme na scénu letošních Chodských slavností. Naše mikrofony nechyběly ani u pořadu nazvaného Postřekovský vokýnko.
Valašská pěvecká skupina Surovo drevo společně s cimbálovou muzikou Vsacan vydali nový hudební nosič s příznačným názvem Vsetíne, Vsetíne.
Růst každého velkého města a jeho modernizace s sebou přinášel mimo jiné širokou škálu zvuků a rámusu, ticho se tak stávalo stále větší vzácností už v polovině 19. století.
Čas jelení říje a s ní i měsíc říjen byl pro naše předky magickým časem. Na tzv. říjištích se shromaždují laně jdoucí za svým vladařem, který je chrání.