Naši předkové dlouhodobým pozorováním, které trvalo nespočet generací, shromáždili a předávali své znalosti o přírodě, podnebí a počasí.
Představujeme pana Václava Antoše, který titul Mistr tradiční rukodělné výroby Plzeňského kraje 2023 převzal v oboru výroba loveckých nožů z damaškové oceli.
O životě ve starém selském stavení povypráví (a pěkné písničky ke svému vyprávění přidá) Josef Kuneš.
Přespolní nápadníci nejenže nebyli právě vítáni, ale hrozily jim od domácí chasy nejrůznější formy trestů.
V Národopisném muzeu Plzeňska probíhá výstava věnovaná tvorbě nositelů titulu "Mistr tradiční rukodělné výroby Plzeňského kraje". V červnu byli oceněni další tři mistři.
Kde se vzali hrdí Valaši? Severovýchod Moravy už od 14. století začaly osídlovat pastýřské kmeny z Balkánu, převážně dnešního jižního Rumunska.
Na pódiích významných folklorních koncertů a festivalů nechyběly ani letos mikrofony Českého rozhlasu.
Jak se na zimu připravovali lidé v minulosti? A jak to udělat, aby drak dobře létal?
Jaromír Konrady patří k významným osobnostem folklorního hnutí na Plzeňsku. Letos v srpnu oslavil životní jubileum - 80. narozeniny.
Naši předkové se obklopovali spoustou předmětů, které jim spolu s určitými rituály měly zajistit blahobyt, štěstí, zdraví, dobrou úrodu a také přičarovat a udržet lásku.
V prostorách Národopisného muzea Plzeňska se otevřela výstava věnovaná tvorbě nositelů titulu Mistr tradiční rukodělné výroby Plzeňského kraje (2017 – 2024).
Jak se v Pojizeří v listopadu pečou dušičky a svaté kosti? Proč se chodilo na koledu v listopadu? Jak vypadala Svatomartinská jízda a kde se věštilo z husích zbytků?
V tomto roce si připomíná 70. výročí svého založení Vojenský umělecký soubor Ondráš, dříve Jánošík. O minulosti, současnosti i nejbližších plánech hovoří Lukáš Bednařík.
Zrak je jeden z nejcennějších smyslů, umožňuje nám vnímat až 80 procent podnětů z našeho okolí...
Knoflíky jsou téměř tři sta let nedílnou součástí jablonecké bižuterního výroby. Tamní Muzeum skla a bižuterie dokumentuje tento výrobní obor od konce 18. století.
Selskému stavení se říkalo statek, dvůr či grunt. V dřívějších dobách zdědil statek obyčejně nejstarší syn. Sourozence musel vyplatit penězmi, které přinesla věnem nevěsta.
Milostné schůzky svobodných mládenců a dívek jsou doprovázeny v české lidové kultuře dlouhou řadou zvyklostí, rituálů a pověr.
Symboly Krkonoš jsou nejen Krakonoš a lyže, ale také tzv. boudy a systém budního hospodaření. Ten s sebou přinesli osadníci z Rakous.
