Zveme vás na Chodský bál do Domažlic, který se uskuteční v sobotu 23. března ve velkém sále Městského kulturního střediska.
Poslechněte si výběr nahrávek hudebního folkloru, které vznikly v ostravském studiu Českého rozhlasu. V záznamu únorové přehlídky je uvádí hudební redaktor Zdeněk Tofel.
Sv. Josef s tváří milou, zakončuje zimu plnou, tvrdí pranostika. Vztahuje se k 19. březnu, který v klimatických podmínkách 18. a 19. století zahajoval tzv. mariánské jaro.
Opět se vydáváme na návštěvu ke kolegům z ČRo Ostrava a z ČRo Brno.
Velikonoce dnes vnímáme především jako svátky přicházejícího jara, pro naše předky a jejich hospodářský, křesťanský a zvykoslovný rok šlo ale o svátky nejvýznamnější.
Mistr tradiční rukodělné výroby. To je titul, který uděluje Plzeňský kraj subjektům a osobnostem, které se zasloužily o udržování a rozvoj lidových tradic regionu.
Třesení stromem, řehořskou hru, vynášení smrti, velkopáteční omývání a další dodnes živé i zapomenuté jarní hry, pověry a obřady představuje Anežka Heinzlová.
Jan Káčer představuje Cimbálovou muziku Viléma Zahradníka z Uherského Hradiště.
Formani s těžkými povozy bývaly v minulosti často k vidění na cestách. Formanství bylo provozované jako samostatná živnost nebo jako vedlejší při hospodářství.
Důležitým módním doplňkem bývaly v minulosti nejrůznější klobouky. Nejdříve sloužily jako ochrana proti slunci a chladu. Módním zbožím se staly v 19. století.
Až do začátku 19. století se zcela přirozeně z generace na generaci předávaly normy a vzory milostného chování.
Nejlepší mistry lidových řemesel oceňuje Ministerstvo kultury ČR titulem „Nositel tradice lidových řemesel“.
3. března oslaví 70. narozeniny Vlastimil Peška – umělecky rozkročená osobnost. Hudební skladatel, režisér, herec, autor divadelních her a svého času také dramaturg BROLNu.
Vraťe se s námi do července roku 2023. Do Velké nad Veličkou, na Strážnou hůrku a vzpomeňte s námi, jak se muzicírovalo na pořadech Horňáckých slavností 2023.
V minulém týdnu se v Brně uskutečnil 1. ročník rozhlasové přehlídky hudby na rozhraní žánrů s názvem Barevný zpívající svět Jaromíra Nečase.
Masopust se nikdy neobešel bez karnevalů a maškarních rejů a ty se zase neobešly bez masek. Proč ale měli lidé potřebu měnit identitu právě v tomto období?
Pozoruhodná je tvůrčí aktivita a talent dětí a mladých lidí. A těch bylo vždycky dost i v Rokycanech. Představujeme vám zbrusu nové nahrávky kapel souboru Rokytka.
Materiál žáků malotřídky obce Mileč na jižním Plzeňsku využil Miroslav Šimandl v dnešním Špalíčku.