Masopust se nikdy neobešel bez karnevalů a maškarních rejů a ty se zase neobešly bez masek. Proč ale měli lidé potřebu měnit identitu právě v tomto období?
Pozoruhodná je tvůrčí aktivita a talent dětí a mladých lidí. A těch bylo vždycky dost i v Rokycanech. Představujeme vám zbrusu nové nahrávky kapel souboru Rokytka.
Materiál žáků malotřídky obce Mileč na jižním Plzeňsku využil Miroslav Šimandl v dnešním Špalíčku.
Už přes sto mlýnských kol postavil nebo opravil sekerník František Mikyška z Kojetína na Sedlčansku. Je jedním z posledních mužů u nás, který to u nás dokáže.
Jan Kosík přináší další várku písniček z rozhlasového archivu. Tentokrát se zaměříme na Jožku Černého a BROLN.
Zveme vás na malý gastronomický výlet do historie! Na Plzeňsku v 19. století mívala některá jídla lidové kuchyně zajímavé názvy. Víme, co přesně si pod nimi představit?
Na masopustní dobrodružství – na jedinečný slovenský festival Gajdošské fašiangy plný dudácké muziky vás vezme Barbora Turčanová.
Chléb provází člověka od dávných dob. Pečivo z mouky, vody, soli a kvásku bylo nejen základní potravinou, ale i symbolem úrody, dostatku, pohostinnosti, zdraví a domova.
K fašankovému tanci zahraje Valašská cimbálová muzika, gajdošská muzika souboru Soláň, CM Olšava, CM Strýci nebo horňácká cimbálová muzika Kubíci.
Masopust, ostatky, končiny. Času divokého nevázaného veselí, který přichází každoročně v únoru, se v Bílých Karpatech poblíž moravsko-slovenské hranice, říká fašank.
Nahrávkami si připomeneme královnu lidové písně Jarmilu Šulákovou. 11. února uplynune sedm let od jejího úmrtí.
Už více jak měsíc se nacházíme v masopustním období, a tak i melodie, které autor Miroslav Šimandl do Špalíčku zařadil, voní radostí, bujarým veselím, tancem i zpěvem.
Dílen, ve kterých se barvily příze, hotové látky nebo kůže, bývalo ještě v 19. století v samotné Plzni a okolních vsích hodně.
Některými obcemi již prošel veselý průvod maškar, jinde teprv vyčkávají do úterka před popeleční středou. Blíží se konec masopustního období.
Každý z nás čas od času bojuje se škytavkou. Trápila už naše předky, kteří vždy měli po ruce „zaručené“ rady, čím byla škytavka způsobená a co na ni zabírá.
Lubomír Tyllner patří k předním osobnostem české etnologie a hudební vědy, za svou profesní činnost byl několikrát oceněn. Poslechněte si jeho Osudy!
Žádné oblečení nevyvolává v posledních letech tolik vášní a animozit jako kožich. Přitom jde o tradiční kus lidového oděvu, který přežil od středověku dodneška.
Programovou radu Mezinárodního dudáckého festivalu ve Strakonicích v minulosti řídil patriarcha všech českých dudáků Josef Režný. Byl vzorem mnoha muzikantů.