Dušan Holý věnoval rodnému Horňácku velkou část svého etnomuzikologického výzkumu. Repertoár, který během něho zapsal, čítá na několik tisíc písní.
Ve středních Čechách, na Sedlčansku žije muž, který se svým synem zachranuje lidové řemeslo zvané sekernictví. Seznamte se s Františkem Mikyškou.
Dušan Holý byl jedním z prvních pěveckých sólistů Brněnského rozhlasového orchestru lidových nástrojů. Byl u počátku tohoto orchestru a zpíval s ním desítky let.
V dnešním Špalíčku lidových písní potěší jeho autor Miroslav Šimandl hlavně majitele čtyřnohých miláčků.
Letos si připomínáme 160 let od narození vyhledávaného malíře, spisovatele, cestovatele, hudebního skladatele a sběratele hudebního folkloru Ludvíka Kuby.
Anežka Heinzlová vybírá hudební ukázky a vypráví o dávných i současných muzikantských kolektivech z moravských Kopanic.
Půvabným kusem nábytku, který v minulosti nechyběl ve staveních, bývala kolébka. Ve městě byly kolébky bohatě zdobené, na vesnici převažovaly jednodušší kolébky.
Jan Káčer vzpomene nedožité 85. narozeniny cimbalisty, hudebního redaktora a renesančního člověka Jana Rokyty.
Obrazy s karbaníky, korbele s kartami, samotné karty a další předměty, které ve vás probudí touhu sednout ke karetnímu stolku - tak láká Pivovarské muzeum na novou výstavu.
Velikonoce ve východních křesťanských církví slaví až o víkend později. Správně se mají slavit až 50 dní, do takzvaných Letnic.
Poslechněte si další vydání pořadu Na pěknú notečku, ve kterém uslyšíte nahrávky Brněnského rozhlasového orchestru lidových nástrojů.
„Má-li písnička žít, musí se zpívat!“ Výběr jarních písniček v podání sborů a sólistů z Dolních Bojanovic, Moravské Nové Vsi a Mikulčic připravil Jan Kosík.
Povinná školní docházka byla zavedená školním patentem Marie Terezie v roce 1775. Týkala se dětí mezi šestým a dvanáctým rokem bez rozdílu pohlaví a náboženství.
Jaroslav Kneisl vybírá z dalších hudebních snímků, které zazněly na soutěži rozhlasových nahrávek hudebního folkloru Grand Prix Svetozára Stračinu.
Nejluxusnějším plzeňským hotelem byl v 19. století Waldek, dnešní Slovan. V roce 1885 hostil dokonce rakouského císaře Františka Josefa II.
Velikonoce mají vedle liturgického významu své místo také v lidovém zvykosloví. V křesťanském prostředí jsou nejvýznamnějšími svátky, v lidovém prostředí jsou oslavou jara.
Jak v minulosti vypadaly Velikonoce na Horňácku? Marie Hvozdecká vás provede šlahačkou od Javorníka až po Kuželov.
Velikonoce jsou nejdůležitější křesťanské svátky, ale Velikonoční pondělí je zasvěceno spoustě zvyků a rituálů, které často pocházejí ještě z předkřesťanských dob.
