Jak se díváme na tvorbu Bohumila Hrabala 110 let po jeho narození? Čím si ho připomínáme? A na co bychom neměli zapomínat?
„Cokoliv jsem napsal, vždycky to bylo psaní v mračnu, posedlá touha psát, ... takové zvracení, taková zpověď toho, čeho jsem se bál, co jsem musel napsat, aby mi bylo líp.“
Debutantka Markéta Mikulášková je z rodiny, v níž se po generace rodí talentovaní umělci. Je pro ni samotnou důležitější výtvarný, nebo literární projev?
Kudy se vydat ve šlépějích autora Příliš hlučné samoty, Postřižin, Něžného barbara, Perliček na dně nebo trilogie Svatby v domě, v níž je Libeň obzvlášť výrazně zachycena?
Pokus o portrét Hrabalovy osobnosti bez tradovaných klišé o bodrém hospodském vypravěči, bohémském pábiteli či mrzutém „kočičím králi“ z Kerska.
V autobiograficky laděné knize se prokletý básník vrací k zážitkům z žalářů, ale i k události, jež poznamenala celý jeho život: k náboženské konverzi v roce 1874.
„Kafkovy texty jsou úžasné v tom, že jsou podivuhodně prázdné,“ zamýšlí se literární teoretička Blanka Činátlová na živém natáčení podcastu Lit v Čítárně Kampusu Hybernská.
V městečku na jihu Francie se objeví nosorožci. Počáteční obavy a rozhořčení obyvatel se ale pozvolna změní v davovou touhu splynout se stádem a odhodit lidskou podstatu.
Saša Michailidis se ptá historika umění a kurátora Zdenka Primuse a vedoucího kulturní rubriky časopisu Respekt Jana H. Vitvara.
Poslechněte si nové a slovy některých recenzentů doposud nejvěrnější překlady klasiky nonsensové poezie a pochmurných či sarkastických vizí Christiana Morgensterna.
Poslechněte si výběr z děl českého katolického kněze, básníka a spisovatele v podání Josefa Nechutného, Miloslava Včaly, Tomáše Šolce, Jana Dvořáka a dalších.
Herec a režisér Miroslav Hanuš vybírá verše svých oblíbených autorů: Sue Townsendové, Zdeňka Rytíře, Sergeje Jesenina, Fráni Šrámka nebo Jana Borny.
Šeng Kche-i se zabývá tabuizovaným tématem prostituce, sexuálního obtěžování a násilí, jemuž jsou vystaveny ženy z venkova hledající uplatnění ve velkých čínských městech.
Detektivní komedie, která originálně paroduje zavedené žánrové praktiky, si především bere na mušku wagnerovský kult.
O vzestupu a pádu skotského théna Macbetha v historické nahrávce s Vladimírem Šmeralem v titulní roli.
Krásné Julince právě bylo čtyřicet let. Rozjímá o svém dětství, vzpomíná na válku, maminku, přemítá o lásce, o nanebevzetí, o mladých býčcích i jednom nedopleteném svetru…
Básnířka uvádí čtenáře „na návštěvu do jiné země“ – do uzavřené scenérie imaginární zahrady. Tu zabydluje blízkými členy rodiny a rozbujelou fantaskní flórou a faunou.
Sen a smrt. Motivy, které se často objevují v příbězích prozaika Jaroslava Havlíčka. Oba najdeme už v názvu povídky, jejíž děj se odehrává v noci po setkání abiturientů.