Hned vedle renesančního zámku v Kvasicích na Kroměřížsku je druhou dominantou obce barokní kostel, který je kulturní památkou.
Historická budova Českého rozhlasu v Karlíně, odkud vysílá Rádio Praha a Český rozhlas Střední Čechy, se v sobotu 17. května a v neděli 18. května otevře veřejnosti.
Architektonická vycházka, ke které stačí jen mobil nebo vytištěný letáček. Projekt Mapamátky se prostřednictvím vycházkových tras snaží o popularizaci pražské architektury.
Bazilika svatého Prokopa v Třebíči se pyšní zajímavým architektonickým prvkem, trpasličí galerií.
V Ostravě začala stavba nové vědecké knihovny známé jako Černá kostka. Za víc než 2,5 miliardy korun ji postaví kraj. Současná knihovna čeká na nové sídlo desítky let.
V seriálu Tajemství technických památek se tentokrát vydáme na výlet do karlovarských lázeňských lesů. Právě tam se totiž nachází více než sto let stará lesní toaleta.
Brummelův dům v Husově ulici, jeden z osmi plzeňských interiérů navržených světoznámým architektem Adolfem Loosem, slaví deset let od zpřístupnění veřejnosti.
Radnice v Kadani na Chomutovsku se připravuje na Landscape festival. Účastní se ho architekti i student. Během čtyř měsíců navrhnou proměny některých zákoutí města.
Architekt Jakub Loučka navrhuje malé dřevostavby, ale projektoval také vilu s desítkami pokojů pro rodinu v Pákistánu. Není to zase takový rozdíl, domy prý fungují podobně.
Oprava Brány borců v Pardubicích bude stát odhadem 60 milionů korun. Pro opoziční ODS je to neuvěřitelná částka, která je neúměrná velikosti objektu.
Jak uvažovat o vegetaci ve městech? Proč města potřebují krajinářské architekty?
Budova bývalého karlovarského výměníku u Dolního nádraží připomíná industriální dědictví 20. století. Objekt však už neslouží původnímu účelu, je z něj kulturní centrum.
Od renesančního zámku až po panelové sídliště. Mnoho historických vrstev architektury skrývá Vimperk na Prachaticku. Funkci městského architekta tam zastává René Dlesk.
Pražské výstaviště opět získává zpět svou dominantu. Průmyslový palác má za sebou tři roky náročně i nákladné rekonstrukce.
Architekti navrhli, jak zachránit víc než sto let starou vilu v Hrušovanech u Brna. Je to jeden z prvních domů s rovnou střechou na našem území, jeho autorem je Adolf Loos.
Robert Bartolen má na paži vytetovanou slovenskou louku. „Na louce je takové množství rostlin a bylin, že si ani neuvědomujeme, jaký máme poklad,“ říká.
Kudy odtéká přebytečná vřídelní voda? jak vznikají vyhlášené karlovarské kamenné růže? To se mohou už od května dozvědět návštěvníci historické části vřídelního podzemí.
