V indickém státě Ágra dokončili 27. září 1654 stavbu mauzolea Tádž Mahal. Na věčnou památku své zesnulé manželky Mumtáz Mahal ho nechal vystavět císař Šahdžahán.
V libereckých Ruprechticích se 27. září chystá benefiční koncert a následné požehnání kalvárie pod kostelem U Obrázku. Opravu barokního sousoší iniciovali Liberečané
Ta architektura – takový podtitul zvolili organizátoři pro patnáctý ročník Dne architektury. Přehlídka představí unikátní architektonická díla s ženským rukopisem.
S Vltavou se přátelí od mládí. V přístavu pod Vyšehradem začínal jezdit na lodi a dnestam trénuje mladé jachtaře. Silný vztah má k loděnici, která je kulturní památkou.
Architektka Markéta Káňová chystá na Dny architektury procházku ulicemi nazvanou Ženy ve městě. V minulosti se totiž ženy samy po městech nemohly bez doprovodu pohybovat.
Ateliér HRA bude projektovat přístřešky pro ochranku Pražského hradu. „Udělali jsme je co nejobyčejnější,“ říká Martina Kubešová z ateliéru HRA.
V Česku vznikla nová odborná platforma Genius loci. Cílem zakladatelů je propojit architektonicky významné stavby 20. století v soukromém vlastnictví.
Karlovy Vary se zapojí do festivalu Zažít město jinak, který proběhne v pátek 19. září v ulici Šmeralova. Ta se potýká s neutěšeným stavem a komplikovanou dopravní situací.
Urbanista Filip Tittl je součástí týmu, který navrhl budoucnost Florence. Tahle cenná lokalita se úplně změní. Zmizí i autobusové nádraží.
Sovětská moc o jeho modernistické hudbě napsala, že zní jako rachot, skřípot nebo vrzání. Jak komponovat v souladu se socialistickým realismem a zároveň si zachovat páteř?
Za jakou architekturou se vydat do Plzně? Jeďte za přestavbami průmyslových areálů, radí plzeňský architekt Petr Klíma. Velkou kvalitu mají i prvorepublikové školy.
Jak dlouho trvalo Volmanovu vilu zrekonstruovat? A jak uvažují o kulturních akcích ve vile? Ptá se Ondřej Cihlář.
V centru Karlových Varů připravuje soukromý investor výstavbu lázeňského hotelu. Vypořádat se musí s podmínkami městské památkové rezervace a chráněného přírodního území.
Sklo a kov jsou hlavní ingredience slavného českého bruselského stylu. Šedesát let stará perla tohoto stylu, nádraží v Ostravě-Vítkovicích, prochází celkovou přestavbou.
Tereza Šváchová navrhla skleněnou fasádu pro český pavilon na výstavu EXPO v Ósace. Ta nakonec vypadá jinak a podle ní působí slepě. Proč?
Dům uměleckého průmyslu býval centrem moderního designu. Dnes čeká na smysluplné využití. O jeho budoucnosti mluví Iva Knobloch, Kryštof Dvořák Pivoňka a Marko Čambor.
Renovovaná památka uprostřed sídlištní zástavby nabízí svým návštěvníkům restaurační a hotelové služby, kdysi dávno to ovšem bylo panské sídlo s místy bouřlivou historií.
Brutalistní budově z roku 1974 zůstala původní tvář, ale díky velkorysým investorům a týmu lidí kolem architekta Marka Tichého se z místa stalo jedno velké umělecké dílo.
